Krvavé louky u Tewkesbury

4. května 1471 se odehrála jedna z klíčových bitev Války růží

V druhé polovině 15. století psaly rody Lancasterů a Yorků podivuhodnou, spletitou a krutou etapu anglických dějin, kterou známe pod zažitým, ač ne zcela přesným názvem Válka růží.
 

Ve hře nešlo nic menšího než o anglický trůn, na který si obě strany činily nárok na základě složitých dynastických vazeb, sahajících o století zpátky. Bitva u Tewkesbury byla typickou bitvou éry na sklonku slávy rytířské jízdy, kdy vedle obrněné jízdy výrazně ovlivnily její průběh i dělostřelectvo a oddíly pěchoty, především proslavených anglických lučištníků. Vítězství Yorků u Tewkesbury pak znamenalo i čtrnáctiletou přestávku ve Válce Růží.

Zdroj: oficiální zdroj

Co bylo před tím
 

Na bitevním poli u starobylého městečka Tewkesbury v Gloucestershiru skončila v krvi lancasterská snaha definitivně se zbavit Yorků a znovu dosadit na trůn krále Jindřicha VI., jemuž trůn vzal York Eduard, coby král Eduard IV.

Stručně připomeňme, že Jindřich VI. měl sice skvělého otce, Jindřicha V. - vítěze od Agincourtu (o tom se tu dozajista dočtete 25. října), ale vůbec se nepotatil a rozumem ani schopnostmi nevynikal, což bylo v té těžké době potřeba. Chudák Jindřich VI. měl ale ambiciózní manželku Markétu z Anjou a s ní syna Eduarda ( aby se to nepletlo) - a šlo právě o zajištění trůnu pro tohoto mladíka, tehdy sedmnáctiletého.

Lancasterům se pár měsíců předtím povedlo Yorky z Anglie vyhnat, jenže šikovný Eduard IV. se s podporou svého švagra burgundského vévody vrátil a začal Lancasterům zle zatápět. V bitvě u Barnetu 13. dubna za tři hodiny rozdrtil jejich armádu. Zemřel zde i její velitel "Králotvůrce“ Warwick, další zajímavá figura té doby, dřív spojenec Yorků, pak zapřísáhlý nepřítel.

Somerset na Eduarda neměl

To, co z rozbité lancasterské armády zbylo, se připojilo k vojům královny Markéty, která mezitím i se synem Eduardem Princem waleským připlula z Francie. Armáda, jíž velel lord Somerset, hledala přechod přes Severn, v čemž ji Yorkisti šikovným manévrováním úspěšně bránili. Lancasterovci museli pochodovat dlouhé hodiny a dny v nezvyklém horku, až nakonec unavené vojsko skončilo u Tewkesbury. Rozložili se "v poli na konci města, město a opatství měli v zádech. Se stezkami a příkopy na všech stranách je těžké představit si horší místo,“ jak uvádí dobová relace.

Podstatné bylo také to, že Edvard IV. coby velitel lorda Somerseta značně převyšoval. Chytře vyčlenil zálohu a podřídil ji pod velení svého spolehlivého mladšího bratra Richarda, vévody z Gloucesteru a pozdějšího krále. Boční útok obrněné bataille, vedený Richardem na levém křídle yorkistického vojska, rozvrátil řady Lancasterovců a fakticky rozhodl bitvu. Pak už se jen pobíjelo. Louce u řeky Avon se dodnes říká "krvavá“, protože na ní, stejně jako na dalších v zdejším kraji, umírali prchající rytíři hájící barvy Lancasterů.

Tak skončil i mladý princ Eduard v zářivém kabátci – "prchal k městu a byl zabit v poli“. Pro úplnost dodejme, že v britské historii byl jediným Princem waleským, který zemřel v boji.

Zdroj: oficiální zdroj

Důsledky bitvy

Lancasterovský dědic tedy zemřel a královna s dcerou nakonec skončily v potupném zajetí. Edvard IV. si vyřídil účty i s dalšími protivníky, kterých se zmocnil. Neúspěšný velitel lord Somerset skončil na popravišti dva dny po bitvě a spolu s ním i dalších patnáct vznešených zajatců. Po návratu do Londýna nechal král v torerském vězení usmrtit i nešťastníka exkrále Jindřicha VI., jehož držel pod zámkem už předtím. Sečteno podtrženo, Edvard IV. York znovu-usedl pevně na trůn a panovaní Yorků se zdálo být nezvratitelným faktem. Také bylo, ale nakonec jen na čtrnáct let a neskončilo dobře, což už je jiný příběh.

Pro zájemce o tuhle zajímavou epochu můžeme doporučit například knihu Války růží od Robina Neilandse a samozřejmě také práce Jiřího Kovaříka – především jeho pozoruhodný životopis Richarda III. a čtvrtý díl Rytířských bitev a osudů – Soumrak rytířstva. Úplně nejlepší by ale bylo si do Tewkesbury vyrazit, a to v červenci, na tradiční zdejší historický festival. Podrobnosti najdete ZDE.

A komu se to nepodaří, neboť takových nás asi bude většina, může se potěšit videem z předchozích festivalů:

SLOVNÍČEK POJMŮ:

Válka růží: 

Série bitev občanské války v Anglii mezi spojenci rodů Lancasterů a Yorků. Trvaly v letech 1453 - 1487.

Jindřich VI. (1421– 1471):

Anglický král v letech 1422 - 1461 a 1470 - 147. Posleldní  anglický panovník z rodu Lancasterů.

Eduard IV. (1442 – 1483):

Anglický král v letech 1461 - 1470 a znovu od 1471 až do své smrti.

Lancasterové:

Jedna z větví královského rodu Plantagenetů. Byli jednou ze soupeřících stran Války růží – občanské války v Anglii a Walesu v 15. století. Z rodu Lancasterů pocházeli tři angličtí panovníci - Jindřich IV., Jindřich V. a Jindřich VI.

Yorkové:

Jedna z větví královského rodu Plantagenetů. Byli jednou ze soupeřících stran Války růží – občanské války v Anglii a Walesu v 15. století. Z rodu Yorků pocházeli tři angličtí panovníci – Eduard IV., Eduard V. a Richard III.