Bitva u Štěrbohol: 120 tisíc vojáků, 20 tisíc mrtvých

Zdroj: TN.cz

6. května 1757 se u Prahy odehrála krvavá bitva mezi pruskou a rakouskou armádou.

Do konce 30. let 18. století byly říše Habsburků a Hohenzollernů spojenci. Po smrti Fridricha Viléma I., po jehož reformách Prusko směřovalo na úroveň evropských velmocí, se na trůn roku 1740 dostal jeho syn Fridrich II., jehož zahraniční politika byla značně odlišná.

Zdroj: oficiální zdroj

Ve stejném roce totiž vymřela Karlem VI. po meči Habsburská dynastie. Na její dědictví si vedle Karlovy dcery a dědičky Marie Terezie dělalo nárok hned několik států. Nástupnictví Marie Terezie zpochybňoval i Fridrich II., který cítil velkou příležitost. Ještě v prosinci 1740 vpadl do bohatého Slezska, které téměř bez boje obsadil. Začala tak válka o rakouské dědictví, která trvala až do roku 1748.
 

Fridrich II. se během ní osvědčil jako geniální vojevůdce a stratég. Využil toho, že Marie Terezie neměla skoro žádné spojence, a po několika úspěšných bitvách se zmocnil vlády nad většinou Slezska. To bylo od 14. století součástí zemí Koruny české. Českému státu už se od té doby nevrátilo. Zbylo mu z něj jen Opavsko, Hlučínsko a část Těšínska.
 

Marie Terezie se nehodlala smířit se závěry drážďanského míru, který formálně ukončil válku o rakouské dědictví. Chtěla získat bohaté Slezsko zpět pod svou moc. Nastartovala proto řadu reforem, které měly zefektivnit fungování státu a vytvořit silnou armádu, která by byla schopná se postavit zkušené armádě pruské.

Zdroj: oficiální zdroj

V roce 1756, kdy začal druhý válečný konflikt mezi Marií Terezií a Fridrichem II., čítala armáda rakouské císařovny neuvěřitelných 200 tisíc vojáků. Nezahálel ale ani pruský král, který preventivně zaútočil jako první. Nejprve paralyzoval neutrální Sasko a poté vtrhl od severu do Čech. Ke střetu obou armád došlo 1. října 1756 u Lovosic. Prusko sice zvítězilo, ale nepodařilo se mu dosáhnout rozhodující převahy, a tak se stáhlo.
 

Následující rok v dubnu však opět Fridrich II. zaútočil na severní Čechy. Třemi bojovými proudy tentokrát zatlačil rakouskou armádu až k Praze. Dne 6. května 1757 stála proti sobě u hlavního města českého království dvě šedesátitisícová vojska. Frontová linie Prusů se táhla od Štěrbohol přes Kyje, Hloubětín až na Prosek. Rakouská armáda byla dobře opevněna na návrších nad potoky Rokytka a Botič. Zpočátku se vše vyvíjí pro Pruské vojsko zle, dokonce padnul i oblíbený Fridrichův generál Schwerin.
 

Když po něm Fridrich převzal vedení, začala se krvavá bitva obracet na jeho stranu. Poté, co Rakušané podnikli útok na oslabené pruské vojsko, uviděl Fridrich mezeru, která se vytvořila mezi levým rakouským křídlem a jednotkami otočenými čelem k Proseku, čili na kyjských výšinách mezi Malešicemi.

Pražský manévr
 

Okamžitě této mezery využil k útoku dvaadvaceti praporů (8 pluků) a sám se jim postavil do čela. Toto taktické rozhodnutí je občas nazýváno "Pražským manévrem“. Odkryté křídlo rakouské pěchoty je ihned napadeno třemi prapory. Tímto útokem je rakouské vojsko paralyzováno. Musí rychle ustupovat a jeho obrana se rozpadá. Kolem třetí hodiny odpoledne se schovávají rakouští vojáci do pražských hradeb. Bitva pomalu končí.

Zdroj: oficiální zdroj

Kolem vesniček na východ od Prahy leží až 22 tisíc mrtvých (14 tisíc na pruské straně, 8 tisíc na rakouské). Praha je v obležení pruského vojska. Pokud by padla, rakouské monarchii by hrozil zánik - cesta na Vídeň by byla volná. O tom, jak se situace vyvinula, se dozvíte u příležitosti výročí bitvy u Kolína.