Poslední královnina bitva

Zdroj: TN.cz

13. května 1568 skončily na bitevním poli u Langside šance Marie Stuartovny usednout znovu na skotský trůn.

Mariina porážka zapadala do složité hry, v níž nešlo jenom o to, kdo bude vládnout Skotsku, ale také o zájmy Anglie, Francie, Španělska, ve kterých se mocenská politika prolínala s dynastickými zápasy a konfliktem mezi katolíky a protestanty, respektive reformovanou anglikánskou církví a jejími odnožemi.

Přestože Langside nebyla ani na svou dobu nijak rozsáhlou bitvou, neční ani ztrátami či bystrostí velitelů, je zajímavá právě politickými souvislostmi. Na jedné straně svržená katolická královna Marie a její stoupenci, proti nim armáda ve službách Mariina nevlastního bratra, protestanta Jakuba Stewarta, Earla z Moray, který coby regent hájil právo na trůn pro Mariina syna Jakuba, tehdy dvouletého.

Zdroj: oficiální zdroj

Život jako velké drama

Skoro to vypadá, že se věci ani nemohly vyvinout jinak, Marie jakoby osudové pády a zvraty měla předem napsány v osudu. Její otec, skotský král Jakub V., zemřel šest dní po Mariině narození – zřejmě na choleru, ač legenda praví, že žalem z porážky, kterou Angličané uštědřili Skotům u Solway Moss. V devíti měsících Marii korunovali, po sňatku s francouzským dauphinem Františkem ji čekal titul francouzské královny. Jenže korunní princ záhy zemřel, a tak se panovnice vrátila do Skotska.

Tam ji čekal sňatek Jindřichem Stuartem, lordem z Darnley a narození syna Jakuba. Svazek skončil nepěkně, dům v opatství Kirk o´Field jednoho dne vyletělo do vzduchu a na zahradě našli mrtvého Darnleye. Je celkem jedno, zda byl uškrcen nebo zemřel na následky výbuchu, protože bylo zjevné, že šlo o atentát a ten nespokojeneci připsali Marii. Zdá se, že na tom něco bylo. Marie jistě sama nepodpalovala doutnák, ale možná se na tom dohodla s jistým lordem Bothwellem, což byl milenec.

Zdroj: oficiální zdroj

Ve hře byla i anglická karta. Jak se dočtete v Dějinách Británie, angličtí "přívrženci Stuartovny doufali, že po Alžbětě dosadí katolickým převratem na trůn Marii. Mariinou babičkou byla totiž sestra Jindřicha VIII. Margareta. Ve Skotsku se Marie ovšem dopouštěla chyb, majetku zbavovala přátele stejně jako nepřátele.“ Část rozezlené skotské šlechty nakonec donutila Marii k abdikaci ve prospěch syna Jakuba. Uvěznili ji, ale Stuartovna uprchla a shromáždila přívržence, kupodivu především protestanty a také klany horalů. Boj byl neodvratný.

Osudových 45 minut

Mariina šestitisícová armáda chtěla obloukem obejít Glasgow, Moray se čtyřmi tisíci muži ji však zahradil cestu v Langside, dnes glasgowském předměstí. Královniny oddíly vedl lord Argyll, vojensky netalentovaný chlapík, o němž nepřátelé později šířili, že uprostřed bitvy dokonce omdlel. Argyll si myslel, že si prorazí cestu vpřed čelním útokem a pouhou početní převahou, útok předvoje však statečně odráželi Morayovi arkebuzíři na návrší. Nakonec před přesilou v pořádku ustoupili, ale královniny vojáci narazili na zeď pík.

Zdroj: oficiální zdroj

Vojska se do sebe zaklesla a svědci později líčili, že změť navzájem zaklesnutých pík byla tak hustá, že když někdo hodil po nepříteli vybitou pistoli, zůstala viset na dřevcích nad hlavami bojujících. Nerozhodnou a krvavou přetlačovanou nakonec rozhodl protiútok regentovy zálohy na pravém křídle. Morayovi muži odrazili královninu jízdu a rozbili její linii. První začali utíkat horalé, v boji stejně odvážní jako nestálí a nedisciplinovaní.

Za tři čtvrtě hodiny bylo po všem. Na královské straně padlo tři sta mužů, ale Moray netoužil po krveprolití a zakázal pronásledování. Marie vzala nohy na ramena odjela do Anglie. Skotsko už nikdy nespatřila.

Smrt v duchu životního stylu

Marie Stuartovna, oblíbená figura literátů a dramatiků pozdějších pokolení, dožila zbytek života v anglické internaci nebo spíš v noblesním zajetí. Její ambiciózní povaha ji nedovolovala zůstat v klidu a žít bez intrik asi neuměla. Pro různé dvorské kamarilly v Anglii i ve Skotsku, ale třeba i pro katolické Španělsko zůstávala opravdovou královnou na šachovnici. Hru po letech ukončila anglická "panenská“ královna Alžběta, která nechala Marii Stuartovnu 8. února 1587 setnout. Těžko říci, zda byla Marie opravdu zapletena do katolického spiknutí a pokusu o atentát na svou anglickou sokyni, švindlovalo se ze všech stran a intrikovala Alžběta stejně jako Marie.

Drobný epilog věnujme regentovi lordu Morayovi. Vítěze od Langside si necelé dva roky po bitvě, v lednu 1570, našel jeden Mariin přívrženec a počkal si na něj s pistolí v ruce. Moray byl smrtelně zraněn a do historie tak přispěl ještě jednou drobností – stal se historicky první doloženou obětí atentátu, spáchaného střelnou zbraní.