Izrael se zrodil v krvi

14. května 1948 vyhlásil David Ben Gurion a další političtí představitelé židovského národa nezávislost státu Izrael.

Druhá světová válka zdaleka nevyřešila veškeré otázky a jejím skočením neustaly všechny územní, politické, náboženské nebo národnostní spory. Naopak některé důsledky válečných hrůz zapříčinily nebo se spolupodílely na zhoršení situace v různých oblastech světa.

Takovou oblastí byla Palestina. Národnostně bohaté území mezi východním pobřežím Středozemního moře a řekou Jordán bylo od konce první světové války mandátním územím Velké Británie. V důsledku vzrůstajícího evropského antisemitismu do Palestiny od konce 19. století proudily tisíce Židů. Ti byli podporováni sionistickými organizacemi snažícími se vytvořit v pravlasti Židů nezávislý stát.

Tento proces částečně podporovala i Velká Británie, která si ovšem byla vědoma problémů, které může přinést soužití Židů a Arabů. Po tragédii židovského národa během druhé světové války, kdy v důsledku antisemitské politiky nacistického Německa zahynulo přes šest milionů Židů, se světové velmoci shodly, že nároky Židů na samostatný nezávislý stát v Palestině jsou oprávněné.

Zdroj: oficiální zdroj

S nástupem nového britského premiéra Clementa Attleeho, který překvapivě ve volbách v roce 1945 porazil Winstona Churchilla, a ministra zahraničí Ernsta Bevina se změnila politika Británie vůči Blízkému východu. Například Britové omezili židovské přistěhovalectví, záhy však oznámili, že se z Palestiny stáhnou a předají mandát OSN.

Organizace spojených národů podporovala rozdělení Palestiny a vznik dvou nezávislých států - židovského a palestinského. Na Blízkém východě však v letech 1945 - 47 propukla obrovská vlna teroru spojená s atentáty, masakry a vyhlazováním vesnic, do kterého se zapojily obě znesvářené strany. Teror přerostl ve válku, která se dnes označuje jako první arabsko-izraelská válka. Arabové totiž rozhodnutí OSN o rozdělení Palestiny neuznali.

První, takzvaná neoficiální fáze války, při které z palestinského území emigrovaly tisíce Arabů, trvala od listopadu 1947 a byla zakončena 14. května 1948 jednostranným vyhlášením státu Izrael.

Deklarace nezávislosti státu Izrael (Tel-Aviv, 14. května 1948):
Země Izraelská je kolébkou židovského národa, zde byla formována jeho duchovní, náboženská a politická tvář, zde bojoval o státní samostatnost, zde vytvořil své národní i univerzální kulturní hodnoty a darovat světu nesmrtelnou Knihu knih. Násilím vyhnán ze své Země zůstal jí věrný v celé diaspoře a nikdy se nepřestal modlit a doufat v návrat do své Země a v obnovu politické svobody.

Na základě historické a tradiční spjatosti usilovali Židé všech pokolení o opětovné navrácení staré vlasti. V posledních generacích se do Země vrátily četné zástupy. Průkopníci, hrdinové a bojovníci dali znovu rozkvést poušti, vzkřísili hebrejský jazyk k novému životu, vybudovali města a vesnice, a tak vytvářeli stále rostoucí lid s vlastním hospodářstvím a kulturou, mírumilovný, ale schopný se bránit, lid, který přináší všem obyvatelům Země požehnání a pokrok, lid, který usiluje o státní samostatnost. (...)

My, členové lidové rady, zástupci židovského obyvatelstva Palestiny a Sionistického hnutí jsme se proto sešli v den ukončení britského mandátu nad Zemí Izrael a vyhlašujeme tímto u moci našeho přirozeného a historického práva a na základě usnesení Valného shromáždění Spojených národů zřízení židovského státu v Zemi Izrael. (...)

Na tento krok reagovaly okolní arabské státy Zajordánsko, Egypt, Sýrie, Libanon a Irák a 15. května vtrhly do Palestiny. Boje byly ukončeny prvním příměřím 11. 6. 1948, kterého Izrael využil k posílená výzbroje (ke státům, které ho materiálně podpořily, patřilo i Československo). Po ukončení příměří se válečné iniciativy ujal Izrael, který dokázal vojensky uhájit svou existenci a získat téměř 80 procent území palestinského mandátu.

Vojenské střety však zdaleka neustaly. K dalším konfliktům došlo v letech 1956 (suezská válka), 1967 (šestidenní válka) nebo 1973 (jomkipurská válka). Soužití Židů a Arabů v Palestině je doprovázeno násilím a teroristickými útoky. K poslednímu většímu konfliktu došlo letos na začátku roku, kdy Izraelské vojsko vtrhlo do pásma Gazy s cílem zničit teroristické buňky na tomto území.