Nejznámější disidentka světa před soudem. Měla doma Američana

Barmská opoziční vůdkyně Aun Schan Su Ťij čelí obvinění z porušení podmínek domácího vězení. Ve svém domě nechala dva dny Američana.

Policie ohradila silnici vedoucí k věznici v metropoli Rangúnu, kde soud probíhá. Opoziční strany plánují držet "tiché demonstrace", dokud nebude Su Ťij propuštěna.

Bývalý studentští vůdci a mniši zapojení v demonstracích proti vojenské juntě z roku 2007, které byly krvavě potlačeny armádou, vydali společné prohlášení, v němž se postavili proti "poslední krutosti a použití jakýchkoli prostředků proti Su Ťij".

Demonstrace za propuštění Su Ťij se konají na mnoha místech světa.

Před soudem s Američanem

Vojenská junta předvolala 22 svědků, aby proti Su Ťij svědčili. Neočekává se, že by výsledek procesu, který bude probíhat za zavřenými dveřmi, byl znám v pondělí.

Před soudem by měl kvůli obviněním z porušení podmínek pro pobyt cizinců stanout i Američan John William Yettaw. Veterán z vietnamské války přeplaval jezero u disidentčina domu loni 30. listopadu a Su Ťij, která se s ním odmítla setkat, zanechal kopii Knihy mormonů.
 

Pokus setkat se s vůdkyní opozice zopakoval Američan letos 3. května. "Tentokrát mu Aun Schan Su Ťij dovolila zůstat v jejím domě až do noci 5. května, mluvila s ním a nabídla mu nápoje a jídlo," stojí v policejní zprávě. Motiv jeho činu však dosud není jasný.

Za odpor proti juntě dostala Nobela

Podle disidentčina právníka Ťij Wina vyzvala Su Ťij Yettawa, aby odešel, nenahlásila ho však, protože "nechtěla, aby se kdokoli dostal kvůli ní do problémů". Ťij Win také prohlásil, že je 63letá představitelka opozice je "v docela dobrém stavu" a "připravená říci pravdu, že nikdy neporušila zákon". Právní zástupce se mohl v sobotu s klientkou, které hrozí až pět let vězení, na hodinu setkat.

Su Ťij, která v roce 1991 dostala za svůj nenásilný odpor proti barmské juntě Nobelovu cenu za mír, strávila přes 13 let v domácím vězení. Disidentka byla uvězněna bez soudního procesu na základě zákona z roku 1975, který umožňuje věznit až pět let ty, kteří představují riziko pro bezpečnost státu.

Opoziční strana Národní liga pro demokracii, kterou Su Ťij vede, vyhrála v roce 1990 s převahou volby v zemi, ale vojenská junta výsledek voleb nikdy neuznala. Nové volby by měly proběhnout v roce 2010 a mnozí doufají, že dají základ k demokratičtějšímu směřování země. Barmě vládne vojenská junta od roku 1962. Podle ochránců lidských práv žije nyní v barmských věznicích až dva tisíce politických vězňů.