Co dokázali Češi v EP? Jeden usnul, jiného zbavili imunity

Už za dva týdny si Češi zvolí, kdo je bude příštích pět let bude zastupovat v Evropském parlamerntu. Kdo tam seděl doteď?

Sexuolog, bývalý vesmírný cestovatel, hned dva televizní rebelové, bývalý odborový předák. Pohled do čtyřiadvaceti lavic českých europoslanců je poměrně zajímavý. Nechybí tváře známé z politiky i zábavy.

Jaroslav Zvěřina

Než se stal europoslancem, byl Jaroslav Zvěřina podobně jako například Radim Uzel nebo Miloslav Plzák známý veřejnosti tím, že pomáhal řešit problémy v ložnicích a ne na politických kolbištích. Kdo by tedy čekal, že bude známý sexuolog v Evropském parlamentu aktivní například v oblasti zdravotnické, bude překvapen, když zjistí, že je docent Zvěřina místopředseda delegace pro vztahy s Japonskem a členem výboru pro právní záležitosti.

Zvěřina je velice pilným europoslancem, který od nástupu do funkce propásl jen asi desetinu dní, kdy Evropský parlament zasedal.

"V příštím období bych se rád věnoval jako dosud duševnímu vlastnictví. Je totiž třeba zjednodušit autorské právo, stejně jako patentové řízení,“ říká Zvěřina, který by i nadále rád věnoval vztahům EU a Japonska. "Při práci v delegaci mě totiž tato země začala velice zajímat,“ tvrdí europoslanec.

Vladimír Remek

Většina lidí si šedesátiletého Remka pamatuje jako kosmonauta a nositele titulu Hrdina Sovětského svazu, který se přesně deset let po okupaci vojsky Varšavské smlouvy podíval do vesmíru a stal se prvním a zároveň posledním československým kosmonautem.

V Evropském parlamentu tento bývalý vojenský pilot sedí ve výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a také dohlíží na hladkou spolupráci mezi EU a Ruskem. Stará láska zkrátka nerezaví. I Remek je velice přičinlivý - jeho účast na zasedáních parlamentu je dokonce přes 90 procent.

Remek se při svých vystoupeních na zasedání europarlamentu zabýval například radarovou základnou, která je komunistům dlouhodobě trnem v oku. Vadilo mu, že USA jsou sice ochotné zrušit víza, ale připadalo mu, že se termín podivně shoduje s termínem podpisu smlouvy o radaru.

Jana Bobošíková a Vladimír Železný

On dlouhá léta vedl první komerční televizi v ČR, ona v té veřejnoprávní naopak dlouho zatápěla v diskuzních pořadech politikům. Pak asi Jana Bobošíková zjistila, že by bylo fajn zkusit i "druhou stranu barikády“ a od roku 2004 je známá novinářka a moderátorka evropskou poslankyní. A ráda by se jí stala znovu.

To Vladimír Železný na sebe v posledních letech upozorňuje především tím, že se o něj soustavně zajímá policie. Doby, kdy patřil k mediálním magnátům, už jsou dávno pryč. Evropský parlament rozhodl 13. října 2005, aby byl Železný zbaven poslanecké imunity v souvislosti se třemi různými trestními stíháními. Europoslanci zároveň odhlasovali, že poslanec do konečného rozsudku nesmí být zadržen ani vzat do vazby, což by mu bránilo ve výkonu mandátu poslance EP.

Zajímavé je, že ani Železný ani Bobošíková se v europarlamentu nestarají o média, která je dlouhá léta živila. Zato spolu sedí ve výboru pro regionální rozvoj.

A Vladimír Železný ani během vystoupení nezapře, že je velký gurmán. V europarlamentu totiž mimojiné komentoval i vinařskou reformu, která se mu zdála v prosinci 2007 pro Česko diskriminační.

Jana Bobošíková za svůj největší europoslanecký úspěch považuje to, že neplatí Lisabonská smlouva. "Jsem ráda, že smlouva ještě není v několika zemích včetně České republiky ratifikována. Pokud by totiž začala platit v současné podobě, hrozilo by, že přestanou platit Benešovy dekrety a všichni Češi v pohraničí by se pak musel začít bát o svůj majetek,“ hrozí Bobošíková, která chce po svém opětovném zvolení bojovat nejen proti Lisabonské smlouvě, ale i proti nízkým důchodům.

Richard Falbr

Bývalý odborový předák zamířil poté, co skončil jako šéf Českomoravské komory odborových svazů, do europarlamentu. Už předtím byl senátorem. A i když mu říkali "tatíček pracujících“, tak sám zase takovým dříčem není. Slyšet o něm totiž bylo až ve chvíli, kdy ho novináři nachytali, jak na jednání evropského parlamentu poslouchá "se zavřenýma očima.“

Falbr sám tuto příhodu před dvěma týdny opět označil jako novinářskou kachnu, protože on prý na zasedání europoslanců nikdy neusnul. "Já jen jednou usnul na besedě s českými novináři. A to se není čemu divit,“ komentoval své "spací“ faux pas Falbr.

Na rozdíl od všech výše jmenovaných se ale Falbr alespoň přímo věnuje oblasti, ve které léta pracoval. Je totiž členem výboru pro zaměstnanost a sociální věci. A i když si na zasedání občas zdřímne, tak pořád má sedmaosmdesátiprocentní prezenci.

Čeští europoslanci obecně patří k těm pilnějším evropským zákonodárcům. Jejich účast v poslaneckých lavicích totiž kolísá mezi 80 a 90 procenty. Úplně na špici je sociální demokrat Libor Rouček, který chybí průměrně jen na jedné schůzi z padesáti. Naopak největší absentérkou je Jana Hybášková, která má účast na jednáních v Bruselu a Štrasburku jen 35 procent.

Hybášková se ale pro tn.cz výrazně ohradila proti tomu, že by měla tak nízkou účast. "Ty výstupy, které jsou přístupné na stránkách Evropského parlamentu, jsou jen hrubá data a docházka je navíc počítána jen ve chvíli, kdy se podepíšu do zvláštní listiny. Pokud přijdu, hlasuji, ale odejdu bez podpisu, tak to z těchto docházkových souhrnů vypadá, jako bych na zasedání vůbec nebyla," brání se Hybášková.

Líbí se vám, co čeští europoslanci za pět let v EP udělali? Půjdete volit? Vyzkoušejte voby nanečisto na tn.cz a hlasujte pro svoji stranu. Stačí kliknout ZDE.