Sudetští Němci: Česko nepatří do Evropy, kritizovali i Klause

Předseda Sudetoněmeckého landsmanšaftu Franz Panny řekl, že Česko není členem EU.

Česká republika není po pěti letech, které uplynuly od jejího přistoupení do Evropské unie, jejím členem. To prohlásil v neděli předseda Sudetoněmeckého landsmanšaftu Franz Panny. Druhý den 60. sněmu Sudetoněmeckého landsmanšaftu v bavorském Augsburgu se také Panny pustil tvrdě do českého prezidenta.
 

Ostře kritizoval jeho postoj vůči sudetským Němcům. "Musí se konstatovat, že pět let po vstupu Česka do Evropské unie Česko není v Evropě. Myslíme tím antievropské aktivity prezidenta, fraška se svrhnutím vlády s jeho podporou či trvání na tom, že Benešovy dekrety jsou součást právního rámce České republiky,“ prohlásil tvrdě Panny.
 

Politika v Praze se podle něj stále dělí na oběti dobré a zlé podle ideologického a nacionalistického poblouznění 20. století. Prezidenta Klause proto vyzývá, aby zoufale nehledal to, co obě strany rozděluje, ale díval se na to, co je společného. "Láska k vlasti, bolest nad ztrátami, odpovědnost za klid a pospolitost v dnešní Evropě,“ řekl Panny.

Benešovy dekrety patří na smetiště dějin

Mluvčí Sudetoněmeckého landsmanšaftu Bernd Posselt v neděli v Augsburku ostře zkritizoval Česko za to, že ještě nezrušilo dekrety prezidenta Edvarda Beneše.

"V žádném případě nebudeme akceptovat rasistické dekrety, které představují bezpráví. Nepolevíme v tlaku, dokud nebudou zrušeny,“ prohlásil Posselt. Požadavky Sudetoněmeckého landsmanšaftu plně podpořil i bavorský premiér Horst Seehofer.

"Kolektivní vyhnání sudetských Němců, které si vyžádalo mnoho mrtvých, bylo a zůstane bezprávím, ať je odůvodňováno jakkoliv,“ řekl Seehofer v narážce na argumenty, že vysídlení sudetských Němců předcházela zabrání Sudet Hitlerem a druhá světová válka.

Posselt chce "ministerstvo zahraničí"

 
Sudetští Němci nemají nároky, jen přání, řekl na srazu Sudetoněmeckého landsmanšaftu jeho mluvčí Bernd Posselt, který chce zřídit pro sudetské Němce vlastní ministerstvo zahraničí, aby hájilo jejich zájmy na mezinárodním poli.

 
“Nelíbí se mi slovo nároky. V případě sudetských Němců jsou to spíše přání či úkoly, které mají před sebou,“ řekl na víkendovém srazu Posselt. Prvním z nich je podle jeho slov zachování kulturních vztahů mezi sudetskými Němci a Čechy. "Udržení pospolitosti i přes to, že došlo k vyhnání. Což je těžké, protože jsme rozptýlení, ale my to zvládáme,“ tvrdí.

Ukáže Praha sudetským Němcům záda?

 
Ostrou kritiku si Posseltův nápad se sudetským ministerstvem zahraničí vysloužil v deníku Augsburger Allgemeine. "Mohla by to být voda na mlýn každého, kdo sudetoněmeckou otázku vnímá jako ohrožení. Jako například obdivovatel Beneše Václav Klaus," napsal list v komentáři.
 

Posselt podle deníku riskuje, že v České republice zplodí prudkou reakci a nakonec Praha v rozhořčení demonstrativně ukáže sudetským Němcům záda.

Sněm landsmanšaftu se koná každým rokem. Pečlivě se na něj připravují i ženy, které zpívají národní písně v tradičních krojích.