Počasí si dělá, co chce. Vedra i mrazy v létě. EXTRÉMY

Zdroj: TN.cz

V letošním roce to vypadá, že léto přeskočilo jaro. Stále více nás sužují extrémy – bouřky, prudké lijáky a tornáda. Podle meteorologů nic neobvyklého.

“Na počasí v posledních mají zřejmě vliv klimatické změny. Někteří klimatologové tvrdí, že bychom se do budoucna měli častěji setkávat s extrémy počasí,“ řekla meteoroložka Dagmar Honsová. Více ZDE.

Poslechněte si, jaké extrémy meteorologové v posledních letech zaznamenali.

Je navíc možné, že se za pár let budeme setkávat už jen s "teplými zimami" a ještě více žhavými léty. Podle meteorologů by to ale nebylo nic neobvyklého. Už v minulosti nastala období, kdy se v létě se teploty pohybovaly leckdy pod nulou.

“V poslední době velmi často mluvíme o klimatických změnách a postupném oteplování klimatu. Dnes se velmi často hovoří o postupném oteplování klimatu. V geologické historii Země se však vyskytla období mnohem teplejší než dnes,“ dodala Honsová.

Rekordní vedra

“V teplém sedmiletém období 1022-1028 se v létě odpolední teploty dosahovaly hodnot až přes 35 stupňů. Stíraly se roční období, zimy byly velmi mírné. I další období 1070-1073 bylo charakteristické opět mírnými zimami, léto pak bylo velmi teplé ale i vlhké s bouřkami. Takových období bylo v minulosti hned několik,“ prozradila Honsová.
 

V minulosti se však vyskytovala i období bez léta a teplého počasí. Led v zamrzlých řekách mnohdy neroztál ani v létě.

Malá doba ledová 1195-1465

Například v období 1195 až 1465 zažilo lidstvo takzvanou malou dobu ledovou. “Toto období lze charakterizovat poklesem hladiny moří a rozšiřováním arktických a horských ledovců v Severním ledovém oceánu a Atlantickém oceánu, kvůli které se plavba kolem Grónska stala nemožnou. Ve Skandinávii se zvýšila frekvence hladových let, kdy nedozrávaly obiloviny,“ popsala Honsová.

V roce 1306 panovala zase tak krutá zima, že průliv mezi Islandem a Grónskem zamrzl a led neroztál ani v létě.
 

“Jako zemědělsky neúrodná léta jsou na našem území v kronikách popisována v letech 1429 až 1465, kdy dochází ke snížení produkce zemědělství a kvůli hladomorům k úbytku obyvatelstva. Kvůli chladným zimám byly vyšší polohy špatně obyvatelné a díky tomu se převážně osidlovaly nížiny a říční nivy. To se projevuje v rázu krajiny až do dnešních dnů,“ informovala Honsová.

Malá doba ledová 1619-1897

Další “malá doba ledová“ vrcholila v 17. století, ale podle některých záznamů odezněla až na začátku století devatenáctého.

“Můžeme si ji připomenout zasněženými krajinami se zamrzlými vodními plochami na obrazech holandských mistrů. Dnes je v zimě déletrvající setrvávání sněhové pokrývky v Nizozemí spíše vzácností. V té době došlo právě několikrát k zámrzu Baltského moře, ale běžně zamrzala i Vltava v Praze a to opravdu mocnou vrstvou ledu. Před velkou povodní v roce 1845 byla tloušťka ledu u Karlova mostu měřena a ledový pokryv zde dosahoval 60 až 80 centimetrů,“ popsala Honsová.

Může se stát, že i v budoucnosti se s podobnými extrémy počasí znovu setkáme. Je letošní extrémní počasí začátkem dalšího období teplých zim a roků bez jara a podzimu?