Rakovina tlustého střeva: Česko ve výskytu vede

Obezita a nadváha, nedostatek pohybu a špatné stravování, to jsou hlavní příčiny rakoviny tlustého střeva.

"Druhým nejčastějším zhoubným onemocněním u obou pohlaví je rakovina tlustého střeva a konečníku, s níž zaujímá Česká republika dokonce první místo na světě,“ tvrdí docent Pavel Kohout, člen Fóra zdravé výživy.

Při srovnání s jinými státy je u nás výskyt tohoto onemocnění nejvyšší. Každý rok je tento zhoubný nádor zjištěn asi u 7800 osob.

Málokdo si uvědomuje, že situace ve výskytu i úmrtnosti na tyto zhoubné nádory je v České republice přímo alarmující – za posledních padesát let vzrostly počty pacientů i zemřelých takřka trojnásobně.

Jak rakovina tlustého střeva útočí?

Rakovina tlustého střeva většinou postihuje lidi starší padesáti let, výjimkou ale nejsou ani mladší pacienti. Původem většiny nádorů tlustého střeva jsou polypy – výrůstky na střevní sliznici, jejichž velikost se pohybuje od dvou milimetrů až do několika centimetrů.

Ve své podstatě jsou nezhoubné, ovšem bývají považovány za předrakovinné stádium, protože v průběhu několika let se mohou některé z nich rozvinout do zhoubné podoby.

Rakovinné buňky se následně dostávají přes lymfatické žlázy i do lymfatického systému a do krve a napadají další orgány. V prvotním stádiu se onemocnění nevykazuje žádnými symptomy, ale karcinom se zvětší, povaha příznaků i jejich akutnost závisí především na umístění nádoru a jeho velikosti. Rakovinu tlustého střeva lze velmi dobře operovat a léčit, pokud se odhalí v raném stadiu. Střevo lze snadno díky svému tvaru o nádor zkrátit.

Rané stádium je bezpříznakové

Pro zlepšení této situace došlo k úpravám v intervalu a rozšíření metod screeningu karcinomu tlustého střeva, kdy je u bezpříznakových pacientů v rámci preventivních prohlídek zjišťováno skryté krvácení ve stolici.

Rakovina tlustého střeva a konečníku se rozvíjí pomalu a zprvu nevýrazně bez zjevných příznaků. Ve čtyřech případech z pěti jsou jejím výchozím ložiskem snadno odstranitelné polypy. Ty však musí být objeveny včas.

 
Riziko onemocnění rakovinou si můžete otestovat sami doma!

U svého praktického lékaře si můžete vyžádat testovací balíček, kterým si sami ověříte, jestli u vás může existovat nějaké podezření na tuto nemoc.

Jde o tzv. Haemocult test, který zkoumá, zda se ve vaší stolici neobjevily nějaké známky krvácení, které patří mezi rané příznaky onemocnění (může být ale způsobeno i hemeroidy, ovšem i ty by se měly léčit!).

"Preventivní vyšetření na přítomnost krve ve stolici se provádí ve věku od 50 do 54 let v jednoročním intervalu a od věku 55 let ve dvouletém intervalu. Pacientovi ve věku od 55 let se nově nabízí jako druhá varianta screeningu rakoviny tlustého střeva možnost provedení tzv. primární screeningové kolonoskopie (endoskopické vyšetření střev), a to v intervalu jednou za deset let,“ říká Tereza Květoňová ze Všeobecné zdravotní pojišťovny.

Na vině je česká kuchyně a málo pohybu

Obojí způsobuje, že se střeva málo hýbou a škodliviny mají více času se vstřebávat do stěny střeva.

Jednoznačný vliv na vznik onemocnění má vysoký kalorický příjem spojený s obezitou, nadměrný příjem živočišných tuků nebo konzumace smaženého nebo pečeného masa.

Dalším rizikovým faktorem je nízký příjem vlákniny v zelenině, ovoci, celozrnném pečivu a luštěninách a především nedostatek pohybu. "Česká populace má ve svém stravování vlákniny nedostatek,“ tvrdí nutriční poradkyně Tamara Starnovská.

"Je to dáno hlavně stravovacími zvyklostmi a chuťovými preferencemi. Doporučený příjem vlákniny na den je 30-35 g, přičemž reálně zkonzumujeme zhruba polovinu. V tomto směru se lišíme od obyvatel v jiných evropských zemích, kde je zelenina či celozrnné pečivo běžnou součástí jídelníčku. Do zeleninových salátů se zde přidávají různá semínka a běžně se konzumují i mnohé jiné pokrmy obsahující vlákninu. Od našich evropských sousedů se tedy máme stále co učit.“