Albert Einstein: Muž, který popsal relativitu

Zdroj: Oficiální zdroj

V úterý je tomu 104 let, kdy Albert Einstein představil světu speciální teorii relativity.

Když 30.června 1905 vyšel článek "O elektrodynamice pohybujících se těles“, bylo jeho autorovi Albertu Einsteinovi pouhých 26 let. Poprvé zde veřejně formuloval tzv. speciální teorii relativity, díky níž se rázem zařadil k nejvýznamnějším vědcům všech dob. K jeho dalším předním objevům patří také pokus o vysvětlení podstaty vesmíru ve velkých měřítkách. Dodnes k tomu slouží jeho tzv. obecná teorie relativity, kterou zveřejnil o deset let později.

Ptáte se, co vězí za objevem světoznámého vztahu E = mc² ? Pravděpodobně duševní nemoc zvaná Aspergův syndrom, kterou údajně Einstein trpěl. Porucha podobná autismu je pojmenována podle rakouského psychiatra Hanse Aspergera (1906-1980), který své dětské pacienty nazval "malými profesory".

Pojmenováni si tito lidé vysloužili díky velké slovní zásobě, kterou častovali své okolí a také kvůli nízké míře sociálních vazeb. Osoby s aspergovým syndromem odmítají společnost, uzavírají se před ní. Mezi jejich blízké patří velmi málo lidí.

Podle psychologů se dá nemoc léčit. Lidé, kteří jí "trpí", toto ale často odmítají. Aspergův syndrom jim totiž dává možnost zaměřit se na úzkou oblast zájmu, které se pak důsledně věnují a excelují v něm. Právě tak to bylo pravděpodobně s Einsteinem, jehož mozek byl velmi zvláštní, jak se odhalilo po jeho smrti.

Géniem díky autismu

Aspergerův syndrom byl diagnostikován také nositeli Nobelovy ceny za ekonomii Vernonu Smithovi. Někteří badatelé za osobnosti s tímto syndromem považují i Isaaca Newtona a Henryho Cavendishe. Odpůrci léčby uvádějí, že pokud by byly tyto osoby léčeny, společnost by přišla o mnohé z plodů jejich génia.

Jako všichni ostatní postižení Aspergovým syndromem, byl i Einstein považován zprvu za pomalého žáka. Měl problémy se čtením. Einstein ale právě toto označil později za pravou příčinu svých úspěchů. Vlastnost mu dala možnost přemýšlet o prostoru a času později než ostatním jeho vrtevníkům a mohl tak zapojit jiné části mozku, v té době už vyvinuté.

Einstein s problémy dokončil v roce 1896  střední skolu. Výborně se mu dařilo ve fyzice a chemii, v ostatních předmětech propadal.

Zdroj: Oficiální zdroj

Později se Einsteinovi narodily další dvě děti. Vědec přijal práci na švýcarském patentovém úřadu a v roce 1905 publikoval čtyři články, které se staly základním stavebním kamenem moderní fyziky. Témata těchto článků byla Brownův pohyb, fotoelektrický efekt, speciální teorie relativity a ekvivalence hmotnosti a energie. Za vysvětlení fotoelektrického jevu získal Einstein roku 1921 Nobelovu cenu.

Speciální teorie relativity, která Einsteina proslavila na celém světě, je někdy považována za práci jeho ženy Milevy, jinak geniální matematičky. Fyzik totiž v jednom z dopisů své ženě použil formuli o "naší práci o relativitě pohybu". 

Zdroj: Oficiální zdroj

Ze světoznámého fyzika se postupem času stával "šílený vědátor", který se více a více izoloval od okolí. Einstein zemřel 18. dubna 1955 v Princetonu. Jeho tělo bylo spáleno a prach rozptýlen na neznámém místě.

Patolog Thomas Stolz Harvey však zachoval Einsteinův mozek. Analýzy v roce 1999 odhalily, že Einsteinovi chyběla jedna jeho část. Díky tomu byl jeho temenní lalok o 15 procent větší než normálně. Lalok je zodpovědný za matematické myšlení, prostorové a pohybové vnímání.