Jak se vyhnout stresu z dusna?

Vedra mohou způsobovat i psychické potíže...

Vysoká teplota zatěžuje organizmus obyvatel, zejména těch, kteří stále pracují nebo nemohou odjet jinam. S horkem roste nemocnost spojená se stresem z horka. Lidé jsou agresivnější. Zatímco ve městech stoupá podrážděnost, u moře se děje pravý opak. Může za to podnebí, které naše tělesné i duševní zdraví ovlivňuje mnohem více, než tušíme.

Krev houstne, nedostává se energie na myšlení

Na teploty kolem třicítky však tělo reaguje zrychlením krevního oběhu a zvýšením tlaku. Pocením člověk ztratí až litr vody za den, krev nebezpečně houstne. Srdce musí k zachování krevního oběhu vynaložit podstatně více energie, jíž se pak nedostává pro výkon duševních funkcí.

Apatie je obranou organizmu

"Horko podporuje stres a nervozitu, lidé jsou agresivnější. Vyvolává to u nich stavy podráždění či sklon k impulsivním reakcím, ale i úzkosti. Navíc se jim v noci hůře spí, probouzejí se neodpočatí. Horko vyvolává pocity únavy či apatie,“ říká privátní praktická lékařka MUDr. Gabriela Navrátilová a dodává, že únava a ospalost jsou přirozenou obranou organizmu před přehříváním.

Protistresové hormony mají pohotovost

Vedro představuje pro lidské tělo stres, s nímž se musí vyrovnat. K tomu pomáhají "protistresové" hormony vznikající ve štítné žláze a nadledvinách. Když má tedy člověk například narušenou činnost štítné žlázy, vedro mu více vadí.

"Pokud není tepelný stres řešen v počátečním stádiu, může mít závažný dopad na lidské tělo nejen v podobě úpalu, vyčerpání a křečí z horka, ale i jiných onemocnění.“

Lidem, kteří mají skryté potíže, může dát tropický den poznat, že něco není v pořádku.

Jak měnit své chování, když je horko?    ►  Pokud chodíte do práce, pokuste si pracovní úkoly během dne lépe zorganizovat. Vyhnete se tak zbytečnému stresu.   ► Zůstávejte ve stínu - zejména v poledních a odpoledních hodinách se vyhýbejte přímému slunci.   ► Omezte tělesnou zátěž, která je spojena se ztrátou tekutin a se zvýšením vnitřní teploty.   Zdroj: oficiální zdroj   ► Pijte dostatek tekutin – až tři litry denně. Lépe než studené nápoje vás zchladí šálek bylinného čaje, který vás zklidní . Pokud vám bylinky nechutnají, můžete si dát bylinné kapky nebo sirup, který byliny obsahuje v koncentrované podobě (např. Novopassit).   ► Nedávejte si studenou sprchu - teplá voda otevírá póry, kterými z těla odchází horkost. Stačí, když použijete např. minerálku ve spreji a lehce se osvěžíte. (např. Vichy)   ► Důležitá jednání neplánujte v největším poledním slunci, ani po obědě.

Úzkost z vedra

Přestože záchranky v létě jezdí především k srdečním a mozkovým příhodám, epileptickým a astmatickým záchvatům, vlivem horka a stresu dochází i k úzkostem, které vedou k nebezpečným křečím, zejména u psychiatrických pacientů a přecitlivělých osob.

Dostatečně pijte

Lidem se správným pitným režimem, kteří se nevystavují přímému slunci, nepůsobí vedra větší újmy. Těm stačí, když v největším horku dělají lehčí práci a namáhavé výkony odloží na večer nebo na ráno.

Zdroj: oficiální zdroj

Zaměstnavatelé mohou práci ve vedru zpříjemnit

Některé podniky poskytují zaměstnancům v horku různé úlevy - zkracují pracovní dobu nebo umožňují posunout ji do časnějších ranních hodin. "Nejen přílišné teplo je příčinou podráždění a nevolností,“ upřesňuje MUDr. Navrátilová. "Například u citlivých lidí se můžou vyskytnout stavy nespokojenosti, úzkosti, nervozity a bušení srdce i při náhlých letních bouřkách. Jde většinou o subjektivní těžkosti, které po bouřce ustoupí.“

Zdroj: oficiální zdroj