Záchranná stanice pro zvířata je po povodních plná. Docházejí jí peníze

Pracovníci Záchranné stanice v Batrošovicích pracují nonstop. Po povodních přijali 200 nových zvířat, většinou ptáků.

Do značně svízelné situace přivedla nedávná blesková povodeň Záchrannou stanici volně žijících živočichů v Bartošovicích na Novojičínsku. Velká voda ji sice nezasáhla, zato se však její pracovníci potýkají s ohromným nárůstem živočichů. Bezprostředně po povodni jich přijali přes dvě stě.
 

Z drtivé většiny jde přitom o mláďata ptáků, která potřebují nejen nepřetržitou péči, ale také neustálý přísun potravy. Záchranná stanice se tak dostává do nepříjemné situace, kdy jí kvapem docházejí peníze, s takovými výdaji totiž nikdo nepočítal.

Zásadní problém: peníze
 

“Významně stoupla finanční a personální náročnost provozu, jedeme od rána do večera, včetně sobot, nedělí a svátků. Z hlediska potřeby finančních prostředků na provoz není situace vůbec růžová,“ potvrzuje vedoucí Záchranné stanice Bartošovice Petr Orel.
 

Provoz záchranné stanice totiž nikdo automaticky nefinancuje, o finance musí neustále bojovat. “Nám nic nespadne samo do klína. Situace ve vztahu k financování záchranných stanic, nejenom té naší, je obtížná celostátně, protože nikde není zakotveno, že by stát, obce nebo města měly povinnost přispívat na provozování těchto zařízení," vysvětluje Orel.

"My máme podporu Moravskoslezského kraje i řady obcí a měst, nicméně o finanční prostředky musíme každoročně žádat. Takže na jednu stranu je po nás z hlediska legislativy vymáhána řada povinností, ale přitom nás nikdo nemusí podporovat,“ přibližuje Orel.

“My se snažíme, aby náklady byly rozvrstveny rovnoměrně, to znamená, že zhruba jednu třetinu chceme po státu, třetinu po městech a obcích a jednu třetinu si sháníme sami pomocí sponzorů nebo vlastní výdělečnou činností,“ dodává Orel.

Je krize, zní z radnice
 

Orel nechápe přístup některých měst. “Naprosto nepochopitelný je například přístup radnice Frýdku-Místku, která nás dlouhá léta podporovala, nyní však už druhým rokem odmítá jakoukoli finanční participaci,“ diví se. “A to jsme přitom z území Frýdku-Místku přijali jen loni na sto padesát živočichů,“ vypočítává vedoucí stanice.

“V letošním roce je to bohužel otázka krize, kdy město bude mít výpadek možná až osmdesát milionů korun a z tohoto důvodu byly zrušeny některé fondy, škrtá se všude,“ vysvětluje přístup města náměstek primátorky Frýdku-Místku Michal Pobucký.
 

“Ale to, že jsme nedali doposud, neznamená, že nedáme vůbec. Já doufám, že ty peníze na to najdu a v září se jim pošlou, ale bohužel, tento rok je opravdu tragický,“ dodal.
 

Stanice ročně zachrání před smrtí na 1200 živočichů. S ročním rozpočtem okolo 1,6 milionu korun se to rovná téměř ekonomickému zázraku.