Umíte na dovolené vypnout?

Není důležité, kde jste, ale jestli si tam odpočinete…

Lidé, kteří nahradili svůj osobní život prací, neumějí přiměřeně relaxovat, jsou bez práce nespokojení a mají trvalé nutkání něco dělat. Výpadek z vysokého pracovního nasazení je může v prvních dnech dovolené poněkud vykolejit. Někdo den dva téměř prospí, jiný by nejraději program naplánoval na hodinu přesně, jak je zvyklý ze zaměstnání.

Adaptujte se na nicnedělání!

K obnově psychických i fyzických sil potřebujeme příjemné zážitky i přiměřenou tělesnou aktivitu. "Začátek dovolené je dobré nechat raději volnější, aby měl každý čas přepnout z pracovního tempa na volno, jak potřebuje, aby se vyhnul konfliktům s blízkými,“ říká psycholožka Mgr. Eva Petrová z privátní psychologické poradny v Ústí nad Labem.

Workoholismus překáží

Lidé, kteří mají časově neohraničenou či psychicky náročnou a odpovědnou práci, jsou podle slov Mgr. Petrové náchylní k workholismu. A zdaleka to nejsou jen podnikatelé: "Někteří lidé si léčí prací napjatou a nevyrovnanou psychiku – mimo jiné nutkavou potřebu být oceňován, a zajistit si tak pocit vlastní hodnoty.

Ten vzniká v dětství a závisí na tom, jak jim rodiče dávali najevo, že nějakou hodnotu mají. Workholismus je nemoc, která se musí léčit jako jiné závislosti. Nejobtížnějším krokem pro takového člověka je, svou závislost na práci si uvědomit a přiznat. Většinou se na odborníky obracejí partneři workholiků.

Naordinujte si dlouhou dovolenou

Kdo neumí odpočívat, může se to stejným způsobem naučit,“ vysvětluje a dodává, že ideální je třítýdenní dovolená, aby měl člověk dostatek času se adaptovat na to, že není v práci:

"Hlava musí být úplně prázdná, aby se člověk mohl i emočně přeladit. Jakákoli připomínka práce je na obtíž. Telefonát od sekretářky rázem vrátí člověka do práce a on o ní zase minimálně dva dny přemýšlí.“ Je dokázáno, že už po čtrnácti dnech absence v práci (a myšlenek na ni) se člověku pracuje lépe, má čistou hlavu, víc nápadů, pracovní problémy vidí z jiných úhlů a hlavně je plný elánu.

Aktivní odpočinek s mírou

Samozřejmě se i mezi příliš zaměstnanými lidmi najdou milovníci aktivních dovolených, kteří si pravidelně odpočinek dopřávají.

"Ti by měli plánovat opatrně, aby nepřecenili své síly, nevydali se na příliš náročnou túru, nezvolili tempo, které je po týdnu vysílí. Kdo dává přednost pasivnímu odpočinku, měl by naopak nějaký ten pohyb přidat – jízdu na kole, plavání, tanec, procházky či treky: řád přírody ho přemůže a zatlačí jeho pracovní logiku,“ říká Mgr. Petrová.

"Každý by měl odpočívat tak, jak je to jemu samotnému příjemné. Proto se musí naučit poslouchat sám sebe a své tělo.“

Hrozí hádky s partnerem

Pokud jsou během roku pracovně přetížení oba partneři a mají na sebe čas pouze o dovolené, může se očekávání krásných společných chvil proměnit ve zklamání z hádek a konfliktů: "V běžném roce má člověk takzvaně přesně rozdělený čas. Vstane v určenou dobu, běží do práce, řeší problémy pracovní, kolem chodu domácnosti a fungování rodiny.

Nezbývá mu tolik času na řešení citových problémů, na kritické pohledy na rodinu. Na dovolené plyne čas jinak, partneři se orientují jen sami na sebe a oběma mohou začít vadit věci, kterých si normálně nevšímají nebo je přecházejí. Pokud je vztah funkční, tak to rychle vyprchá. Jestliže hádky přetrvávají, je to následek hlubších rozporů ve vztazích. V tom případě doporučuji obrátit se na odborníka.“