Alergici, pozor na éčka

Aktualizováno 10:09, 31. 8. 2009 31. 8. 2009, 00:00

V potravinách můžeme najít mnoho látek, které vyvolávají u alergiků silné reakce. Na většinu jsme připravení, protože víme, že je nemáme jíst, ale co taková éčka? Mohou pro alergiky znamenat také nebezpečí?

Co se skrývá za tajemnými zkratkami E330, E414 nebo např. E420? Jsou to pomocníci, kvůli kterým vypadá jídlo barevněji, lákavěji, ale také déle vydrží. "Éčka“ jsou látky, které se běžně přidávají do potravin i nápojů.

Název získaly podle svého označení písmenem E, za kterým následuje číselný kód. Umí danou potravinu dochutit, přibarvit nebo prodloužit její trvanlivost. Řadí se do jednotlivých skupin podle způsobu použití.

Odpověď na stále omílanou otázku, zda jsou éčka škodlivá či nikoli není jednoznačná. Některá éčka v potravinách mají své opodstatnění. Slouží například jako ochrana potravin před nežádoucími plísněmi. Celá řada těchto přídatných látek (aditiv) je i přírodního původu a zdraví prospěšných, např. vitaminy nebo výtažky z různých řas.

"I jablko lze popsat pomocí "Éček”. Obsahuje kyselinu citronovou (E330), kyselinu askorbovou (E300), pektin (E440), beta karoten (E160a) a další,," říká nutriční terapeutka, Mgr. Lenka Mičová. Tyto látky rozhodně nelze označit za zdravotně nevhodné.

Na druhou stranu nelze ani vyvrátit tvrzení, že za označením písmene a kódu se často schovávají podezřelé látky nejasného původu. Objevíme-li např. na kelímku od jogurtu přítomnost éček, kterými se jeho složení jen hemží, vyvolá v nás takové zjištění pocit, že jsme si nevybrali zrovna ten nejzdravější. Dodejme, že pocit správný.

Kterým éčkům bychom se měli raději vyhnout a jaké problémy mohou vyvolat?

Do kategorie tzv. "špatných éček" spadá např. E 223, což je disiřičitan sodný, který se přidává do bramborové kaše nejen kvůli konzervaci, ale aby brambory nehnědly. Tato látka rozhodně neškodná není.

Stejně jako oxid siřičitý, který se s oblibou přidává do sušeného ovoce či vína (do červeného 160 - 210 mg SO2 na litr, do bílého 210 až 260 mg). Někteří lidé kvůli tomu nemohou víno vůbec pít nebo trpí bolestmi hlavy (hlavně z nekvalitních, silně sířených vín). Kyselina benzoová a sorbová jsou další konzervační látky, které moc neprospívají zdraví. Konzervují se jimi nealkoholické nápoje, džemy, chléb s delší trvanlivostí, kečupy, hořčice.

Na éčka by si měli dát pozor hlavně alergici. Přídatné látky obsažené v potravinách totiž mohou vyvolat např. ekzém, astma, migrénu, kopřivku, poruchu vidění nebo nejrůznější zažívací problémy.

Množství aditiv použitých v potravinách je stanoveno příslušnou vyhláškou. Při určování bezpečného množství dané látky se však již nepočítá s tím, že zároveň s touto látkou člověk zkonzumuje řadu dalších, jejichž účinky se mohou sčítat nebo i násobit!

Jak z tohoto spletence ven? Opět platí staré známé: všeho s mírou. "Nejlépe pro své zdraví uděláte, pokud budete nakupovat potraviny čerstvé. Zdravější je koupit kuřecí maso než kuřecí salám, zeleninu čerstvou než sterilovanou či jinak upravenou, jogurt s kratší dobou trvanlivosti a v co nejpřirozenějším stavu než jogurt ochucený light (ten bude obsahovat umělé sladidlo, aroma, barviva, zahušťovadla).

Rovněž by si lidé měli uvědomit, že sušenky, bonbony ani limonáda nebudou zdravé nikdy, byť v nich budou přidané vitamíny, vláknina. Vždy tam bude cukr, který v nadbytečném množství rozhodně zdravý není," říká Mgr. Lenka Mičová.

Jak správně nakupovat

Při nákupu se nenechte ovlivnit jen cenou a porovnávejte složení vybraných potravin. Nenechte se ošálit reklamou! Výrobci využívají také jeden oblíbený fígl – na obaly nevypisují zkratky „éček“, ale jejich plné názvy, takže běžný spotřebitel chudák ani netuší, kolik umělých látek, často nebezpečných, výrobek obsahuje. "

Hodně lidí se soustředí na etiketách právě na označení „E + číselný kód“, jakmile tam ono „éčko“ nevidí, tak si myslí, že je vše v pořádku. Jenže zákon umožňuje označení buď názvem nebo číselným kódem. Takže např. místo E 211 najdeme na etiketě benzoát sodný," doplňuje Mgr. Lenka Mičová.

BIO neznamená "bez éček“

Éčka byste nehledali asi v BIO potravinách. Název BIO v nás logicky probouzí pocit, že se jedná o něco zdravého, přírodního a nezávadného. Skutečnost je ovšem takové, že i výrobky BIO mohou éčka obsahovat. Při výrobě bio potravin je povoleno použití 36 vybraných přídatných látek.

Proto by nás nemělo překvapit, když je na biopotravině nalezneme. Jedná se však většinou o látky přírodního charakteru, jako je například kyselina askorbová, kyselina jablečná, vinan draselný, uhličitan sodný, oxid uhličitý. Mimo tyto jsou dnes v EU povoleny i aditiva, která bychom v bio potravinách nečekali a ani nehledali. Je to například dusitan sodný, právě jedno z nebezpečných éček.

Nejlepší cestou, jak se vyhnout nežádoucím éčkům, je cílený výběr potravin neobsahujících nebezpečné látky. Připravte se však na to, že se váš nákup značně prodlouží a bude stát o nějakou tu korunu víc, než jste byli zvyklí.

"Nedejte na skeptiky, kteří vám budou tvrdit, že se dnes žádný pravý jogurt nedá koupit. Dá, chce to jen hledat a spolehnout se na selský rozum," radí Mgr. Lenka Mičová.

Přírodní bílé jogurty, kde není snížen obsah tuku, se bez přídatných látek mohou obejít – obsahují mléko, jogurtovou kulturu, příp. nějakou bifidokulturu. Nemívají přidaná žádná zahušťovadla, stabilizátory. Časem si vše zapamatujete a půjde to lépe. Napovědět vám mohou také obaly potravin. Výrobci se rádi a právem pyšním tím, že výrobek žádná éčka neobsahuje.

tn.cz / kat