Kanada jde do války

10. září 1939 vstoupila do války s Německem i Kanada. Jak si při tom vedla?

Kanada je sice obrovská země, ale lidí zde žije jen málo. Ve třicátých letech v ní mělo domov jen pouhých 11 milionů obyvatel. Přesto dokázala proti Německu, které ji nijak neohrožovalo, nasadit milion mužů! A to jen proto, že ji k tomu vedly spojenecké závazky. Účast Kanady patří k tomu nejčestnějšímu a nejdůstojnějšímu, co se během hrůz II. světové války stalo.

Kanada byla dominiem Velké Británie, což  zavazovalo Anglii vojensky podpořit, pokud by byla zatažená do nějakého válečného konfliktu. A protože se Angličané zastali přepadeného Polska, bylo jasné, že do války jde i Kanada. Jenže on do války neměl kdo jít. Země musela nejprve mobilizovat – armáda měla jen čtyři tisíce mužů a záložní armáda dalších 50 tisíc. O moc lepší to však alespoň zpočátku, nebylo ani po mobilizaci. Veškeré síly, které země s javorovým listem na vlajce mohla nasadit, se vešly do jediné divize. Těch dvanáct tisíc mužů rozhodně nemohlo změnit situaci na evropských bojištích, kde postupovaly milionové armády, takže zpočátku se Kanaďané věnovali podpoře a zásobování Velké Británie.

Během meziválečného období se Kanada stala významným výrobcem automobilů a za války dodávala do mnoha spojeneckým zemí auta značky CMP. Vyráběla i vlastní střední tank Ram, který sice nikdy nebyl nasazen, ale po přestavbě sloužil na evropských bojištích jako obrněné vozidlo pro přepravu pěchoty. V Kanadě se také vyráběla vojenská letadla, především bombardéry Lancaster a Mosquito, jichž Kanada poskytla Spojencům kolem 14 tisíc.

Zapomínat by se nemělo ani na pohostinnost, s jakou Kanaďané přijali nizozemskou královskou rodinu, která v Ottavě strávila většinu války. Když se zde měla narodit princezně Julianě dcera, vyhlásila Kanada porodnici extrateritoriálním územím. Díky tomu se miminko, malá princezna Margrieta, narodila na nizozemské půdě. Den po jejím narození vyvěsil kanadský parlament nizozemskou vlajku – poprvé a naposledy tehdy nad touto budovou vlála jiná vlajka než ta s javorovým listem.

První boje

První, kdo se z Kanaďanů zapojil do bojů, byli piloti. Zúčastnili se Bitvy o Británii a nevedli si vůbec špatně. Co se moc neví, je, jak moc se Kanada zasloužila o Spojeneckou převahu ve vzduchu. Právě v Kanadě se totiž nacházel letecký tréninkový program Commomwealthu – vůbec největší program svého druhu na světě. Prošlo jím 167 tisíc vojáků a výrazně přispěl k tomu, že v závěrečné fázi války Němci naráželi na samé vycvičené posádky.

Vylodění – krapet brzo

V srpnu 1942 se vylodilo pět tisícovek kanadských vojáků společně s tisícovkou britských příslušníků speciálních jednotek v okupované Francii, nedaleko Dieppe. Jednalo se o jediný pokus o vylodění před invazí v Normandii. Přes leteckou podporu skončila akce naprostým fiaskem. Z 6 tisíc mužů jich přes tisíc zemřelo a další dva a půl tisíce byly zajaty. Přesto, jaký to byl průšvih, měla operace význam, byť poněkud cimrmanovský: Spojenci se z ní poučili, jak by vylodění nemělo dělat. Zkušenosti pak využili v Normandii a jak ukazují dějiny, dokázali se poučit víc než dobře.

Kanada v Evropě

Kanadští vojáci se zúčastnili i invaze na Sicílie a do Itálie v roce 1943. Nejvýznamnějším počinem však bylo vylodění v Normandii. 6. června 1944 se na pláži Juno vylodila 3. kanadská divize a přes vražedný odpor Němců se zde dokázala probít výrazně hlouběji než americké nebo britské jednotky. Krvavě za to však zaplatila – její ztráty překonaly 50 procent… Právě proti Kanaďanům (a také Polákům) stály při bojích v Normandii nejsilnější a nejlépe vycvičené německé jednotky, včetně elitních divizí SS.

Blahobyt zaplacený krví

Za celou dobu války zemřelo 46 250 kanadských vojáků, ale Kanada z konfliktu vyšla mnohem silnější. Díky dodávkám zbraní se značně zmodernizoval její průmysl, získala moderní technologie a především obrovské sebevědomí.