Skončila sezona. Zájem o last minuty prudce klesl

V srpnu zvýšili poptávku po zájezdech na poslední chvíli klienti zkrachovalých cestovek. V září ale přišel útlum.

Cestovní kanceláře musejí letos počítat s rekordním poklesem zisku. Loni se u nás prodalo 2,2 milionů zájezdů za zhruba 15 miliard korun. Letos cestovky ztrácejí oproti loňsku v prodejích 15 procent. U leteckých zájezdů ztráty šplhají dokonce až ke 30 procentům.

Rekordní nezájem

Mnohem menší zájem než loni je hlavně o zájezdy do zahraničí. Pokles zaznamenaly cestovní kanceláře letos po dlouhých letech.

"Jeden z největších poklesů zaznamenává sousední Slovensko, které je po zavedení eura pro Čechy drahé," vysvětluje mluvčí Asociace českých cestovních kanceláří a agentur Tomio Okamura.

Naopak obrovskému nárůstu zájmu českých turistů se těší Spojené státy. Po skončení vízové povinnosti je vzali lidé doslova útokem. "Zatímco loni navštívilo Spojené státy 45 tisíc Čechů, letos očekáváme nárůst až na 70 tisíc, což nám potvrdilo i americké velvyslanectví v Praze," říká Okamura.

Nejlevnější last minute

Ceny zájezdů se letos dostaly na rekordně nízkou úroveň. Do loňského roku platilo, že zájezdy na první moment se prodávají se zhruba desetiprocentní slevou a last minute s dvacetiprocentní, letos jsou zájezdy na poslední chvíli levnější o celých 30 procent.

"Například nyní v září není problém koupit last minute zájezd do středomořských destinací za 10 tisíc korun," uvádí příklad Okamura.

Letošní ceny standardních katalogových zájezdů nebyly nijak nižší než vloni. Cestovní kanceláře totiž katalogy tisknou už na podzim a ceny byly vykalkulovány dřív, než přišlo oznámení o nástupu ekonomické krize.

"Už při prodeji zájezdů na první chvíli, které se prodávají do konce března, jsme si všmili poklesu poptávky o deset procent, u leteckých zájezdů až o 20 procent,“ vzpomíná Okamura. Cestovní kanceláře se proto musely dohodnout s poskytovateli charterových letů na snížení kapacit až o 30 procent, protože už bylo jasné, že poptávka bude menší, než se předpokládalo.

"V letě proto nebyl nijak výrazný převis nabídky nad poptávkou zájezdů a cestovky tak nemusely s cenou extrémě dolů,“ vysvětluje Okamura.

Bezprizorní klienti

Krize ovšem přišla na podzim. Ještě v srpnu byl o zájezdy na poslední chvíli obrovský zájem, protože po zkrachovalých cestovních kancelářích zůstaly tisíce bezprizorních turistů, kteří chtěli na dovolenou. V září už ale zájem o dovolené opět poklesl a cestovky musely snížit ceny o 30 procent.

Původně se předpokládalo, že lidé budou šetřit kvůli ekonomické krizi a tím pádem bude větší zájem o tuzemskou dovolenou. "Ukázalo se ale, že lidé letos šetřili mnohem více a o celých šest procent klesl také zájem o tuzemské dovolené," vysvětluje Okamura.

Chorvatsko, Slovensko, Itálie

"Celou polovinu všech dovolených Češi strávili v Chorvatsku, na Slovensku a v Itálii," vypočítává Okamura. Chorvatsko a Itálie jsou podle něj oblíbené destinace hlavně proto, že pro Čechy jsou to nejbližší země, které mají moře. Navíc jsou v dosahu i autem.

Ze všech zahraničních dovolených se dvě třetiny českých turistů vydaly právě do Chorvatska, na Slovensko, do Itálie, Řecka a Rakouska. Do dvacítky nejoblíbenějších destinací se podle Okamury řadí také Egypt, Španělsko, Francie nebo Tunisko.

Krušný rok cestovek

Nevyhnutelný krach postihl v červenci společnost Tomi Tour, jejíž mediální tváří byl Václav Fischer. Důvodem bankrotu byly podle odborníků podnákladové ceny, na kterých firma své podnikání založila.

V den krachu nechala společnost na letišti v Praze a na autobusových zastávkách v Brně několik desítek klientů, kteří se jen obtížně dostávali k informacím, co bude s jejich dovolenou.

V srpnu například zkrachovala další cestovka. 56 klientů společnosti Relax Max se v den odletu do Maroka dozvědělo, že se dovolená nekoná. Cestovka vznikla přitom teprve letos v květnu.

Krachu se nevyhla ani slovenská letecká společnost SkyEurope. Nízkonákladové aerolinky přišly o licenci a zůstaly jim jen dluhy. Bankrot přitom přišel po několika měsících hledání nových investorů. Jako důvdo krachu uvedla společnost nedostatek prostředků k financování dalších letů.