V Česku je 800 tisíc astmatiků: ničí je životní styl

Aktualizováno 09:30, 24. 9. 2009 24. 9. 2009, 00:00

Chronické onemocnění, které je na vzestupu prakticky ve všech rozvinutých zemích, trápí i stále více dětí.

Věda zatím nedokáže odpovědět na otázku, jak přesně vzniká. Ačkoliv je astma řazeno k civilizačním chorobám, bylo popsáno již římským lékařem Galénem. Samotné slovo asthma je řeckého původu a označuje dechovou nedostatečnost nebo "krátkodechost“. Průběh jednoho tzv. astmatického záchvatu může trvat od minut až po hodiny.

Podívejte se, jak vypadá podráždění průdušky při astmatu:

Podle vědců za to může nejen znečištění životního prostředí vyspělých zemích, ale zejména sedavý způsob života. Studie prokázaly spojitost obezity a astmatu. Stejně tak pokud např. děti sledovaly televizi víc než dvě hodiny denně, tak měly ve dvanácti letech dvojnásobně vyšší riziko astmatu, než ty, které se tak dlouho na televizi nedívaly.

Astma je onemocnění dýchacích cest, které se projevuje záchvaty dráždivého kašle nebo dlouhodobě trvajícím kašlem, ale hlavně dušností. Jde především o dechovou nedostatečnost, pískání na hrudi, pocit tlaku na prsou.

Vloha pro astma se dědí

"V současné době rozeznáváme více zevních projevů průduškového astmatu, ale odhaduje se, že téměř dvě třetiny astmatiků mají onemocnění na základě alergické vlohy, která je dědičná, takže i astma tohoto typu je dědičné.“ vysvětluje docent Jaromír Bystroň, primář Oddělení alergologie a klinické imunologie z Fakultní nemocnice Olomouc.

I když to vypadá, že na podzim máme od alergií pokoj, opak je pravdoou - ve zvýšené míře se vyskytují plísně a roztoči. Např. pokud o víkendu jezdíte na chalupu, která je vhká a jde ji špatně vytopit, koledujete si o vyprovokování alergické reakce...

Pokud si astma nevyvoláme, nemusí se projevit

"Dědí se však jen vloha pro alergickou reakci. K tomu, aby se tato vrozená reakce projevila, je potřeba, aby se uplatnily i zevní podmínky – podněty. Pokud se neuplatní, onemocnění se nemusí celý život projevit.“

Mezi nejvýznamnější preventivní opatření patří – nekouřit, otužovat organismus pobytem v přírodě, nepřejídat se, najít si dostatečný prostor pro odpočinek a regeneraci.

Mezi zevní podněty patří setkání s alergeny (pyly, roztoči, alergeny zvířat, plísně, některé potraviny a léky) nebo dlouhodobé působení obecně agresivních látek (prašné prostředí, kouř, dým, chemické výpary, cigaretový kouř, infekce), které také mohou být spouštěči astmatického záchvatu.

Astmatický záchvat a jak na něj

Při záchvatu se jedná o náhlé zúžení dýchacích cest v oblasti průdušek. Toto zúžení je způsobeno otokem sliznice uvnitř průdušek a stažením hladkých svalů, které obkružují průdušky. Dochází tímto k mnohem menší průchodnosti vzduchu do plic, to znamená i snížení přívodu kyslíku.

Takový člověk má pak namáhavý nádech, snaží se do nádechu zapojit i svaly hrudníku, ramen a horních končetin a současně je i obtížný výdech, který je prodloužený a provázený typickými pískoty.

Pro okamžitou pomoc je možno použít léky, které uvolňují průdušky (tzv. léky úlevové – bronchodilatační). Ty jsou především ve formě inhalační - různé druhy inhalátorů s obsahem léčebných aerosolů. Další skupinou důležitých léků jsou léky protizánětlivé, které léčí alergický zánět v průduškách a působí také preventivně. I tyto léky používáme hlavně v inhalační formě jako aerosoly, setkat se můžeme i s tabletami, injekcemi nebo čípky.

"V současné době existuje široký sortiment jak léčebných látek, tak jednotlivých forem léků, takže je možné pro konkrétního pacienta vybrat skutečně odpovídající lék, který dostatečně kontroluje jeho onemocnění. Pacient tak může vykonávat veškeré činnosti a nemusí se omezovat ani při práci, studiu, sportu či jiné zájmové činnosti,“ informuje docent Bystroň z olomoucké fakultní nemocnice.

Kdy je vhodné vyhledat lékaře a jakého?

Pokud na sobě pacient pocítí dechové potíže, ať už pod vlivem prostředí, léků, potravin, nebo třeba infekce, měl by se především poradit se svým praktickým lékařem. Ten zhodnotí jeho zdravotní stav a rozhodne, zda jej odešle ke specialistovi – pneumologovi nebo alergologovi, kteří zajistí další speciální vyšetření, stanoví diagnózu a odpovídající léčbu.

Bystroň však upozorňuje: "Dechové potíže nemusí být způsobeny jen astmatem a alergií, ale mohou být vyvolány i jinými příčinami jako jsou infekce dýchacích cest, onemocnění srdce, nádorová onemocnění a některé další choroby,“ a dodává: "Bronchitida, nebo-li zánět průdušek, může významně zhoršovat průběh astmatu, proto je správná a včasná léčba bronchitid velmi důležitým preventivním opatřením při zvládání astmatu.“

tn.cz / kat