Fischer sezval lídry stran na jednání o mandátu vlády

Zdroj: Mediafax

Topolánek svolal schůzku, na kterou ale nikdo nechtěl přijít. O mandátu vlády se tak bude mluvit až na jednání organizovaném premiérem.

Předseda ODS Mirek Topolánek svolal na pondělí schůzku kvůli mandátu vlády. Pozval na ni lídry všech parlamentních stran kromě KSČM a premiéra Jana Fischera.

Schůzku ale někteří politici bojkotovali, proto se na ní sešli jen zástupci ODS, KDU-ČSL a TOP 09.

Jednat přijde i Zubová, vyžádal si to Paroubek
 

Fischer v pondělí začal s lídry parlamentních stran jednat a naplánoval vlastní schůzku politických špiček. Má se uskutečnit v pátek.

Na schůzku jsou zváni předsedové všech stran, které v parlamentu podpořily Janotův balíček: chybět tedy bude Vojtěch Filip z KSČM. Spolu se zástupci ODS, ČSSD, TOP 09 a KDU-ČSL Fischer pozval i poslankyni Olgu Zubovou jako jedinou zástupkyni Demokratické strany zelených ve Sněmovně.

Pozvání Zubové požadoval šéf ČSSD Jiří Paroubek. "A proto se (páteční) schůzky zúčastním. Jedná se však o maximální možný ústupek ČSSD, kdy následná jednání, má-li se jich ČSSD zúčastnit, se musí odehrávat výhradně v jediném možném a politicky přirozeném formátu předsedů stran, které se podílely na vytvoření vlády Jana Fischera, tedy ČSSD, ODS a Strany zelených," dodal Paroubek v prohlášení.

Dosud se politické strany nedokázaly dohodnout na tom, kdo by vůbec měl s Fischerem jednat. Paroubek nechce jednat s lidovci ani odštěpeneckou TOP 09, protože ty jako strany Fischera na jaře nepodpořily. Více TADY.

Topolánek: Je to "absurdní trucpodnik"

Zubová k tomu uvedla, že zatím nechce předjímat, co bude na jednání prosazovat. Předseda ODS Mirek Topolánek označil její pozvání na páteční jednání za "absurdní trucpodnik" a jasnou obstrukci. "Jako problém to samozřejmě vidím. Netuším, proč by Olga Zubová, toho času na kandidátní listině v Praze za ČSSD, měla být účastna této schůzky," řekl novinářům.

"Rád bych slyšel stanoviska jednotlivých politických stran," vysvětlil Fischer. Sám chce lídry stran seznámit s prioritami, u nichž považuje za nutné, aby se na ně vláda soustředila. Věří, že páteční schůzka nebude poslední a rozhovory budou pokračovat.

Na výměnu ministrů v pátek asi nedojde

Premiér připustil, že v pátek si "otestuje stanoviska stran" k personálním změnám ve své vládě. "Nepředpokládám, že bychom v pátek odcházeli s personální rekonfigurací vlády," dodal.

Například ODS žádá ve vládě personální změny, vedle ministra životního prostředí Ladislava Mika, který hodlá vládu opustit kvůli práci v Evroské komise, by podle nich měl odejít ministr vnitra Martin Pecina.

Topolánek také pohrozil, že pokud vláda přistoupí na levicový program, ministři nominovaní ODS mohou z kabinetu odejít. Podívejte se na reportáž.

Topolánek se sešel se Svobodou a Schwarzenbergem

Pondělní schůzka, kterou svolal předseda ODS Mirek Topolánek, se změnila v komorní jednání tří mužů. Předsedové ODS, KDU-ČSL a TOP 09 po večerním jednání oznámili, že se shodli, že by vláda Jana Fischera měla pokračovat.

Zároveň Cyril Svoboda apeloval na prezidenta Václava Klause, aby rozmluvil senátorům ODS ústavní stížnost na Lisabonskou smlouvu. Ti ji podali na konci září.

Paroubek torpédoval pondělní schůzku

"O schůzce jsem se dozvěděl z médií. Takto se s ČSSD a jejím předsedou jednat nebude," uvedl dříve předseda ČSSD Jiří Paroubek.

Také premiér Jan Fischer schůzku, na kterou ho ODS pozvala dopisem, odmítl s tím, že bez ČSSD o novém mandátu vlády jednat nelze. "Premiér dopisem požádal předsedu ODS Mirka Topolánka, aby znovu zvážil smysluplnost setkání bez účasti ČSSD," uvedl mluvčí vlády Roman Prorok.

Na setkání nedorazili ani zelení. Podle jejich předsedy Ondřeje Lišky totiž jednání nemá smysl.

Fischer chce do příštího týdne, kdy vyprší původní mandát vlády, která vznikla jako překlenovací, připravit její nový program.

 
Kromě schůzky v pondělí ráno začala jednat také vláda, která mimo jiné jmenuje komisi, která dohlédne na zakázky v hodnotě 115 miliard na odstranění ekologických škod vzniklých před rokem 1992 nebo se bude zabývat rozpočtem Ústavu totalitních režimů, který letos dostal o devět milionů korun méně.