Jörg Haider: kontroverzní i milovaný

Jedněmi byl milován, druhými nenáviděn. Přesně před rokem, 11. října 2008, zemřel rakouský populistický politik Jörg Haider.

Haider zahynul 11. října 2008 nad ránem při autonehodě na okraji Klagenfurtu. Limuzína, kterou řídil, dostala ve vysoké rychlosti smyk a několikrát se převrátila.

Vyšetřování ukázalo, že Haider své smrti sám napomohl. V úseku, kde je povolená rychlost 70 kilometrů v hodině, jel přes 140. V krvi navíc měl 1,8 promile alkoholu. Později vyšlo najevo, že se Haider před nehodou pohádal v jednom gay baru se svým asistentem.

Dalo by se říci, že stejně kontroverzní jako Haiderův život byla i jeho smrt a vše, co po ní následovalo.

Haider totiž patřil mezi nejkontroverznější postavy rakouské politiky. Byl proslulý slovními výpady proti cizincům či chválou nacistické politiky. V domáckých Korutanech byl ale nade vše oblíbený. Na jeho pohřeb přišly desetitisíce lidí.

Jörg Haider se narodil 26. ledna 1950 v hornorakouském Bad Goisenu. Jeho otec byl přesvědčený nacionální socialista, který ještě před anšlusem Rakouska vstoupil do NSDAP a SA. Syn vystudoval ve Vídni práva a poté působil jako asistent na univerzitě. V roce 1973 získal doktorát.

Už za studií se Haider angažoval v politice, vedl mládežnickou organizaci rakouských Svobodných. Když se v roce 1976 přestěhoval do Korutan, stal se členem FPÖ, Rakouské strany svobodných. O tři roky později se za stranu dostal do parlamentu.

Zdárně nastartovaná politická kariéra záhy dosáhla ještě výš. V roce 1986 se Haider stal předsedou své strany a o tři roky později dosáhl v zemských volbách v Korutanech porážky sociálních demokratů. S podporou lidovců se stal hejtmanem.

Ve funkci vydržel dva roky. Roku 1991 ho lidovci a socialisté svrhli poté, co při emotivní diskuzi v zemském parlamentu prohlásil, že nacistická "třetí říše měla zdravou politiku zaměstnanosti“.

Haider v podobných výrocích pokračoval, vyslovoval se proti imigraci, proti rozšiřování EU o postkomunistické státy, srovnal odsun sudetských Němců s holokaustem. A bodoval. V roce 1999 jeho FPÖ vyhrála zemské volby a on se stal znovu korutanským hejtmanem.

Stranu ale přivedl k mnohem většímu úspěchu. FPÖ v roce 1999 dosáhla historického výsledku v celostátních volbách. Partaj získala bezmála 27 procent hlasů a byla tak druhá nejsilnější v Rakousku. Haider dohodl s lidoveckým předsedou Wolfgangem Schüsselem vládní koalici, sám do vlády ale nešel. I tak si ale Rakousko vysloužilo kvůli krajně pravicové straně ve vládě sankce od Evropské unie. Haider je označil za "odporné porušení práva EU“.

Zřejmě absence Haidera ve vládním týmu vedla v FPÖ k vnitrostranickým sporům. Oslabená strana nedokázala v další volbách do rakouského parlamentu navázat na předešlý výsledek a získala jen deset procent hlasů. V Korutanech však kralovala s více než 40 procenty dál. Jenže na celostátní úrovni byla partaj čím dál víc rozhádaná.

V roce 2005 Haider FPÖ opustil a založil si novou stranu BZÖ – Svaz pro budoucnost Rakouska. Nová partaj se bez Haidera na kandidátce v roce 2006 jen těsně dostala do rakouské Národní rady. O dva roky později, v předčasných parlamentních volbách, už Haider kandidoval. A BZÖ hned přeskočila desetiprocentní hranici.

Měsíc poté Haider havaroval a zahynul. Při pompézním pohřbu šly za rakví jeho manželka, se kterou byl od roku 1976, a dvě dcery. Po zpopelnění uložila rodina urnu jen v úzkém kruhu.