Klausova podmínka má nejméně tři řešení, tvrdí odborníci

Nejrychlejší možností, jak vyhovět prezidentově podmínce, by bylo získat politickou záruku Evropské unie.

Česko má nejméně tři řešení, kterými si může poradit s podmínkou prezidenta Václava Klause. Klaus blokuje celoevropské dokončení schvalování Lisabonské smlouvy. Podle něj by totiž umožnila vracení majetků vysídleným sudetským Němcům.

"V této fázi není obvyklé vstupovat do schvalování Lisabonské smlouvy. Není to ovšem nemožné, protože proces ratifikace stále nebyl dokončený," uvedl odborník na evropské právo a lidovecký kandidát na eurokomisaře Pavel Svoboda.

1. Přijetí politické záruky

Nejrychlejším způsobem, jak Klausovi vyhovět, by bylo přijetí politické záruky. "To znamená záruky od politických orgánů Evropské unie. Například od Evropské rady nebo Rady Evropské unie," řekl pro tn.cz vedoucí katedry evropského práva Univerzity Karlovy Michal Tomášek. Podobně postupovalo v jednání například Irsko.

Nejbližší možnost má Česko už za dva týdny, protože 29. a 30. října se koná summit EU a zasedá Evropská rada. Vláda v pondělí oznámila, že při této příležitosti chce vyjednávat o případném dodatku k Lisabonské smlouvě, který by Klause uspokojil.

Zůstává ale otázka, zda se s takovým řešením Klaus ztotožní a zda vláda společně s Hradem stihne za dva týdny požadavek dostatečně kvalitně naformulovat.

Pomoci těmto dvěma "ale" by mohla další unijní jednání, při kterých by politická záruka mohla získat právní ukotvení. Podle Svobody by to šlo například při přijímání nových členů do EU. Tedy nejdříve zřejmě s Chorvatskem.

2. Změna znění Lisabonské smlouvy

Druhou možností by mohla být změna dohodnutého znění Lisabonské smlouvy. Prakticky by to znamenalo pozměnit protokol, kterými si vyjednaly výjimky například Irsko, Velká Británie nebo Polsko.

3. Přijetí nového evropského právního předpisu

Zřejmě nejdelší dobu by trvalo přijetí zvláštního právního ustanovení. Pokud by se Klausova podmínka projednávala takto, musela by zasednout mezivládní konference a právní ustanovení by muselo odsouhlasit všech 27 členských států. "To prakticky znamená třetí irské referendum," upozornil Svoboda.

Tato možnost je ale málo pravděpodobná, protože by se proti ní postavila vláda. Premiér Jan Fischer to již naznačil po jejím pondělním zasedání. "Vláda nepovažuje za šťastné znovu otevírat ratifikační proces Lisabonské smlouvy," uvedl Fischer.

Pat: nedokončení schvalování "Lisabonu"

Teoreticky poslední možností je, že by Česko Lisabonskou smlouvu nepodepsalo nikdy. To znamená, že by proces ratifikace nebyl nikdy dokončený a smlouva by neplatila v žádném členském státě Evropské unie.

Tuto možnost odborníci i vláda vylučují. "Evropská unie by to nepřipustila, protože ratifikace Lisabonské smlouvy už stála spoustu času a úsilí," domnívá se Svoboda.

"Existuje jediná cesta ke splnění Klausovy podmínky: přesvědčit všechny členské státy na Evropské radě, aby souhlasily s výjimkou," míní senátor a bývalý místopředseda vlády pro evropské záležitosti Alexandr Vondra.