ZEMAN má novou stranu. Paroubek: "Je to zbabělec"

Přátelé Miloše Zemana se po třech hodinách jednání shodli, že založí stranu. V jejím čele bude zřejmě expremiér.

Na dnešní sjezd Přátel Miloše Zemana dorazilo do Národního domu na Vinohradech na 400 lidí. Bývalý premiér se ujal po 11. hodině slova a přesvědčoval sdružení, aby se přeměnilo v novou politickou stranu s názvem Strana práv občanů.

Sliby zabraly a dvě třetiny účastníků setkání hlasovaly před 14. hodinou pro založení nové strany.

Vznik nové strany přišel podpořit například bývalý ministr zahraničí Jan Kavan, lobbista Miroslav Šlouf a bývalá europoslankyně Jana Bobošíková.

Zobrazit všechny fotky (3)

Dorazil i nezařazený poslanec Miloš Melčák, který patří mezi politické přeběhlíky. Předloni mimo jiné umožnil získání důvěry druhé vlády Mirka Topolánka. "Budu zvažovat, zda mám do nové strany vstoupit," uvedl po jednání.

Na Vinohradech, kde se setkání konalo, nechyběly ani osobnosti z kultury - mecenáška Meda Mládková nebo zpěvák Milan Drobný.

Paroubka bývalý předseda ČSSD nešetřil

V úvodním slovu Zeman kritizoval současné velké politické strany, které podle něj nedodržují dohody, dokonce ani své volební programy. Zaútočil také na současného šéfa ČSSD Jiřího Paroubka.

Strana práv občanů se podle Zemana nebude chlubit značkovými oděvy a říkat "kdo z vás na to má", připomněl někdejší výrok, který Paroubek použil, když novinářům oznamoval své příjmy.

Současný předseda ČSSD nezůstal Zemanovi nic dlužný. V reakci na vznik nové strany Jiří Paroubek uvedl, že je Zeman zbabělý, protože se nechce postavit do čela kandidátky.

"Nazval bych ji spíš Šloufovou stranou. Jestli mě něco v minulém týdnu potěšilo, pak to, že pan Šlouf odešel ze strany," dodal Paroubek.

Nová strana bude podle Zemana výrazně proevropská v zahraniční politice a pragmatická v politice domácí. Prosazovat chce také zavedení prvků přímé demokracie, například zákon o všeobecném referendu či přímou volbu starostů, hejtmanů a prezidenta. Rovněž chce posílit právo občanů upravovat kandidátky a zvýšit počet volebních krajů pro volby do sněmovny na 35, aby voliči lépe znali lidi, pro něž hlasují.

Nová strana už předem avizovala, že má ambice zúčastnit se v červnu voleb do Poslanecké sněmovny. Kdo by se za ni ucházel o poslanecké křeslo, zatím není jasné. Zeman už v září prohlásil, že on to nebude. Více TADY.

Zeman do Sněmovny zatím nechce

Člen přípravného výboru nové strany a exministr školství Eduard Zeman po setkání řekl, že Miloš Zeman se stane pravděpodobně jejím předsedou. Miloš Zeman takovou možnost připustil, ale bude podle něho záležet na vůli členů strany.

Podívejte se na reportáž o ustavujícím sjezdu sdružení Přátel Miloše Zemana. Konalo se téměř před rokem.

Podle politologů nová strana může zamíchat politickými kartami. Tomáš Lebeda soudí, že Zemanova strana by mohla odebrat hlasy sociální demokracii a při těsném poměru sil mezi dvěma nejsilnějšími parlamentními stranami odsunout ČSSD na druhou kolej za ODS. Petr Just připojil, že Zeman by mohl "pohřbít zelené", protože i jim by mohl odebrat hlasy vzhledem k tomu, že jako oni prosazuje posilování přímé demokracie.

Zeman odmítl názory, že vznik nové strany bude znamenat tříštění hlasů v levicové části politického spektra. "Co je lepší? Aby zklamaní voliči sociální demokracie zůstali doma, protože jsou znechuceni politikou současného vedení?"

Zeman už oslovil pět ministrů svého někdejšího kabinetu, aby se stali členy přípravného výboru nové strany. Jsou to bývalí ministři: školství Eduard Zeman, průmyslu Miroslav Grégr, životního prostředí Miloš Kužvart, zemědělství Jan Fencl a dopravy Jaromír Schling. Oslovení nechybí na sobotním shromáždění.

Šlouf se drží v pozadí, novou stranu ale podporuje

Členem přípravného výboru nové strany nebude lobbista Miroslav Šlouf, který kvůli Zemanovi po 15 letech odešel z ČSSD. "Jsem připraven s plným nasazením účastnit se kampaně před nadcházejícími parlamentními volbam," uvedl ale.

Zeman na počátku září zformuloval tři podmínky, za kterých by se do politiky vrátil. Jeho příznivci by se na návrat bývalého premiéra mohli těšit, pokud by Česko dál ohrožovala hospodářská krize, byla by ustavena vláda velké koalice a prezidenta by vybírali občané v přímé volbě.

Zemanova cesta na Vysočinu

Miloš Zeman patřil k výrazným postavám v české politice po listopadu 1989. Spolu s prezidentem Václavem Klausem a exprezidentem Václavem Havlem tvořil trojici, která dlouho určovala politické dění v zemi. V roce 2001 skončil v čele ČSSD, o rok později odešel do politického důchodu.

Přestože Zeman několikrát zopakoval, že je v chalupě na Vysočině spokojený a na návrat do politiky nepomýšlí, o jeho ambicích se neustále spekulovalo. On sám k tomu dával podnět - často komentoval dění v ČSSD a na chalupě se střídali novináři, straničtí kolegové, zahraniční politici i diplomaté.

V červenci se například spekulovalo, že je Zeman autorem Vyšehradské výzvy - dokumentu, který ostře kritizoval kampaň sociální demokracie. Více v reportáži.

V poslední době Zeman proslul také tím, že bojuje za kácení stromů na Šumavě, které jsou zasažené kůrovcem.