Záda bolí čím dál víc třicátníků

Aktualizováno 14:44, 20. 10. 2009 20. 10. 2009, 00:00

Páteř moderních lidí v kanceláři trpí, jako kdyby kutali uhlí. Výsledkem jsou zničené ploténky.

Bolest zad trápí více než 80 procent populace. Bolesti zad jsou druhou nejčastější příčinou návštěv pacientů v neurologických a rehabilitačních centrech (hned po bolestech hlavy). Patálie se ovšem netýká jen lidí starších a ve středním věku, jak by se snad dalo očekávat. Nevyhýbají ani dětem, zvláště těm školou povinným, které se musí denně vláčet s těžkou aktovkou.

Pozor na ploténky!

Ve 40 procentech je příčinou bolesti páteře degenerativně poškozená ploténka. "V posledních letech se toto onemocnění přesouvá ze starších věkových kategorií do skupiny třicátníků až čtyřicátníků," uvedl při příležitosti Světového dne páteře, který připadl na 16. října, neurochirurg Nemocnice Na Homolce MUDr. Jiří Chrobok.

"Na vině je zejména sedavé zaměstnání, nedostatek fyzické práce, pohybu, cvičení a špatná životospráva. Všechny tyto nežádoucí okolnosti přispívají k tomu, že se u pacientů projeví a rozvinou vrozené predispozice k degenerativnímu onemocnění páteře,“ řekl Chrobok.

Bolesti zad předchází celá řada příčin a jevů

• "Obyčejná“ bolest zad je obvykle způsobena mechanickým poškozením, přílišnou námahou a špatným stereotypním držením těla, stejně jako nevhodnou obuví či podložkou při spánku.
• V případě vážnějších potíží se může jednat o různé poruchy kostěné páteře, meziobratlových plotének či svalů obepínajících samotnou páteř, zapříčiněné většinou úrazem nebo degenerativním procesem.
• Vrozené vady a deformity páteře, osteoporóza, onemocnění vnitřních orgánů nebo zcela přirozené opotřebení naší páteře stárnutím jsou také neopomenutelnými faktory.
• Problém může vycházet samozřejmě také z poruchy nervové soustavy a následně oblastních nervů, postiženy mohou být i svaly.

Páteř stárne velmi rychle

Značný podíl na tom má právě přirozené stárnutí meziobratlových plotének.

Jejich degenerace startuje ve chvíli, kdy cévy, které je vyživují, začínají zanikat, a to se stává už v 8. měsíci života. Mezi 15. a 20. rokem zaniknou cévy úplně. V dospělém věku proto meziobratlové ploténky nejsou zásobeny krví, tím pádem ani živinami, a snadno podléhají degenerativním změnám.

O tom, který druh léčby má pacient podstoupit, vždy rozhoduje specialista.

Proti bolestem zad lze vyzkoušet:

• Fyzikální terapii – koupele, masáže, elektroléčbu, magnetoterapii apod.
• Fyzioterapii – speciální pohybové techniky
• Chiropraxi – uvolnění kloubů cíleným pohybem
• Hydrokinesiterapii – cvičení v bazénu
• Farmakoterapii – užívání léků

Při chirurgické léčbě byly donedávna k dispozici pouze dekomprese spočívající v odstranění vyhřezlé meziobratlové ploténky nebo uvolnění nervových kořenů při zúžení páteře.

Dále pak kostní spojení jednotlivých páteřních obratlů za pomoci kovových implantátů, které zpevňovaly nemocný páteřní úsek. Pro velkou řadu pacientů jsou tyto operační metody dostačující.

Moderní neurochirurgie využívá při léčbě degenerativního onemocnění v krční a bederní oblasti dynamické stabilizace páteře. Tato metoda operovanou část páteře neznehybní, ale udržuje její fyziologický pohyb.

Voperované vzpěry, které upravují polohu obratlů, tím ulevují ploténce a umožňují její regeneraci.

Co je vodítkem při volbě léčebné metody

"Preferujeme zejména techniky, které co nejméně zatěžují organismus pacienta a umožňují kratší rekonvalescenci,“ říká lékař. Doplnil, že neurochirurgům v tom pomáhají navigační operační systémy, které navádějí neurochirurga co nejbezpečnější a nejšetrnější cestou k patologickému ložisku v páteři a umožní mu pracovat s velkou přesností.

tn.cz / kat