KALKULAČKA nemocenské. Chřipka je tu

Česku hrozí epidemie chřipky. Lidé, kteří onemocní, přitom musí počítat s výpadkem příjmů.

Do Česka se podle expertů blíží první vlna pandemie prasečí chřipky.

Spolu s "běžnou" sezonní chřipkou může zahnat do postelí velkou část Čechů. Ti mohou být nepříjemně překvapeni svou nemocenskou, od Nového roku se totiž významně snížila.

Před pandemií prasečí neboli mexické chřipky varuje Václav Chmelík, tvůrce pandemických plánů pro nemocnice. "Jsou zaseta ohniska, počty budou plynule narůstat. Jsme na začátku první vlny pandemie," varoval Chmelík.

Pro vyšší riziko svědčí i čísla. Celkem se v Česku od května infekce prokázala u 351 lidí; víc než desetina případů – 37 – ale přibyla během posledního týdne. "Někdy za měsíc, za dva už bude hodně nemocných, možná dosáhneme vrcholu. Jak vysoký bude tento vrchol, to nikdo nedokáže předpovědět," poznamenal.

Většina pacientů měla jen lehký průběh nemoci a oběť má Česko zatím jen jedinou, to se ale může změnit. Na chřipku se totiž umírá, například na komplikace sezonní chřipky každý rok zemřou v Česku dva tisíce lidí. Ani hrozící epidemie nového viru Čechy do ordinací masově nenahnala.

I proto Chmelík doporučuje, aby se lékaři a další lidí vybraní pandemickým plánem nechali proti prasečí chřipce očkovat. Vakcína by měla stačit až pro milion lidí. Někteří lékaři ale v obavě z nežádoucích účinků očkování odmítají. Mají na to ale právo, vakcinace v Česku je dobrovolná.

Náhrada mzdy není nemocenská

Pokud už člověk s chřipkou ulehne, musí počítat s tím, že se mu propadnou příjmy, zvlášť pokud má nadprůměrný plat. Od ledna zaměstnanci dostávají nemocenskou – tedy dávku, kterou jim vyplácí přímo stát – až od 15. dne nemoci. V prvních dvou týdnech nemoci dostávají zaměstnanci takzvanou náhradu mzdy. Ta se ale vyplácí až od čtvrtého dne nemoci a jen za pracovní dny.

Výše nemocenské se počítá procentem z takzvaného vyměřovacího základu. Ten se odvozuje od průměrné mzdy, maximálně ale dělá 136,08 Kč za hodinu. Platí, že čím nižší mzdu člověk má, tím vyšší bude dávka relativně vyšší, a že čím déle trvá neschopnost, tím vyšší procento základu se zaměstnanci platí.

Stonat může pacient maximálně 380 dní. Poté by měl dostat invalidní důchod, nebo se vrátit do práce.

Pokud chcete vědět, kolik peněz byste v případě nemoci dostali, můžete k tomu využít KALKULAČKU serveru finance.cz.

Systém nemocenské se nelíbí ČSSD, která chce zrušit tři dny neplaceného stonání. Sociální demokraté se domnívají, že je protiústavní, aby lidé byli několik dnů zcela bez dávek. ODS ale přísnější režim hájí a upozorňuje, že díky němu ubylo krátkých několikadenních nemocí. Podle expertů se totiž v Česku nemocenská často zneužívala.

Zatímco v lednu až srpnu 2009 bylo neschopenek 1,14 milionu, o rok dřív to bylo 1,61 milionu a v roce 2007 2,13 milionu. Průměrná délka nemoci se protáhla ze 35 na 50 dnů. Naopak o dvě třetiny klesl počet případů, kdy správa sociálního zabezpečení nemocenskou ukončila, protože pacient už byl zdráv.

Nejštědřejší v Evropě

Odlišná pravidla pro výplatu nemocenské platí v okolních zemích. Například v Dánsku dostane nemocný člověk dávky ve výši výplaty, maximálně ale může jít o něco přes 12 tisíc korun týdně. První dva týdny platí nemocenskou ze svých zdrojů zaměstnavatel a poté mu ji proplácí stát.

Podobný systém funguje i v Lucembursku. Nemocní tam dostávají až po čtyři měsíce nemocenskou v plné výši platu. U většiny zaměstnanců nemocenskou plně hradí stát.

Se šesti nedělemi plného platu mohou počítat i zaměstnanci v Německu. Mzdu jim platí zaměstnavatel. Od 7. týdne nemoci peníze vyplácejí úřady, a to ve výši 70 procent průměrného příjmu. Na dávky má člověk nárok nanejvýš po 72 týdnů během tří let.

Po šest až dvanáct týdnů nemoci (podle délky zaměstnání) si s penězi nemusejí dělat hlavu ani Rakušané, zaměstnavatel jim totiž platí částku v plné výši platu. Další čtyři týdny dostávají polovinu platu od zaměstnavatele a poté dávky ve stejné procentní výši; maximálně se ale počítají ze 3840 euro.

Stejné peníze všem

Zcela jinak mají dávky počítané ve Velké Británii. Tam dostává pacient bez ohledu na výši příjmu jednotnou dávku ve výši 59,20 libry (asi 1760 korun) a od 29. dne nemoci
70 liber (asi 2000 korun). K tomu dostávají lidé různé příplatky, například za děti a podobně.

Rovnou dávku dostávají i zaměstnanci v Irsku, na Islandu a na Maltě.

Podobně jako u nás

Ze první tři dny nemoci nedostávají ani euro Španělé. Od 4. do 20. dne nemoci jim dávky vyplácí zaměstnavatel, a to ve výši 60 procent své průměrné mzdy. Od 21. dne neschopnosti jsou dávky vyšší, dosahují 75 procent. I oni mohou stonat nanejvýš rok.

Systém nejpodobnější českému mají Slováci. První tři dny nemoci dostávají nemocní jen 25 procent průměrného příjmu, od 4. dne pak 55 procent. Nejdéle mohou Slováci stonat 52 týdnů. Slováci podobně jako Češi nebo Němci nemocenské dávky nedaní.

Informace o nemocenské v dalších zemích najdete v článku na serveru finance.cz.