Kde jsou mimozemšťani? Podle vědců kolem cizích "sluncí"

Aktualizováno 00:17, 10. 11. 2009 10. 11. 2009, 00:00

Kde ve vesmíru nejpravděpodobněji nalezneme inteligentní život? Nová studie soudí, že v okolí hvězd podobných našemu Slunci.

Analýza Luisianské univerzity určitě nikoho nepřekvapí tvrzením, že se inteligentní život může nejpravděpodobněji zrodit kolem hvězd podobných našemu Slunci. Tedy takových, jejichž teplota povrchu se pohybuje mezi 5300 a 6000 Kelvina a hmotnost je blízká Slunci.

Problémem je, že takových hvězd není ve vesmíru mnoho. Daleko více nacházejí astronomové těch, které jsou lehčí.

"Typická hvězda známého vesmíru nevypadá jako Slunce - má mnohem nižší hmotnost. Sami sebe bychom ani nenašli kolem 'typické' hvězdy. Proč? To už říká naše studie," uvedl astrofyzik Daniel Whitmire.

Hvězdy podobné Slunci jsou v galaxii minoritní skupinou. Většina (93 procent) v Mléčné dráze jich je lehčích. Méně září a jsou chladnější. Tyto objekty váží asi jednu desetinu až polovinu toho, co naše "nenormální" Slunce.

:. Rozložení dosud objevených planet z hlediska hmotnosti a vzdálenosti od mateřské hvězdy. V zeleném pásu leží obyvatelná tělesa.

Vědci ve studii rovněž vypočítali, kde kolem hvězdy leží takzvaná obyvatelná zóna. Ta nesmí být příliš blízko k hvězdě, jinak by byla planeta příliš horká, a také nemůže ležet příliš daleko, jinak by bylo těleso naopak velmi chladné.

Z analýzy proto vyplývá, že čím je hvězda masivnější, tím je větší pravděpodobnost, že bude mít některou z obíhajících planet v obyvatelné zóně, ve které může vzniknout inteligentní život.

Na druhou stranu hvězda nesmí být velká zase příliš. V takovém případě totiž velmi rychle spálí své palivo a nedovolí vzniknout inteligentnímu životu. K tomu, aby to umožnila, musí existovat několik miliard roků. Pokud totiž vyjdeme z pozemského příkladu, pak zde vývoj inteligence trval 4,5 miliardy let.

"Ukázali jsme, že není žádnou náhodou, že se nacházíme poblíž Slunce," uvedl Whitmire, podle něhož právě Slunce nabízí ideální podmínky k vývoji inteligentního života.

Výsledky analýzy kontrastují s obecně přijímaným předpokladem, podle něhož je inteligentní život extrémně náhodným úkazem. Jen v Mléčné dráze asi deset procent hvězd spadá do kategorie "jsou podobné Slunci". Jde o neuvěřitelných 10 miliard hvězd. A to se bavíme jen o jedné jediné galaxii.

Jak velký je vesmír?

Současná vzdálenost k hranici pozorovatelného vesmíru se odhaduje na 78 miliard světelných let (7,4 × 10^23 km). Musíme si ale uvědomit, že jelikož víme, že vesmír vznikl zhruba před 13,7 miliardami let, není možné dohlédnout dále, než právě do vzdálenosti 13,7 miliard světelných let, jelikož k nám světlo nestačilo doputovat. Námi pozorovatelná hmota tvoří 4 %, která jsou rozděleny asi na 1 % svítících objektů hvězd, pulsarů a supernov a na 3 % dalších menších nesvítících objektů jako hvězdný prach a plyn, nesvítící hvězdy, planety a planetky. Počet galaxií se podle pozorování odhaduje na 120 miliard. Někteří vědci ale tvrdí, že jich jsou stovky miliard. V každé galaxii jsou stovky až tisíce miliard hvězd. Naše zvaná Mléčná dráha jich obsahuje přibližně 200 - 400 miliard.

adr, TN.cz