Darování lidských vajíček 4.díl: To dítě nebude moje

Náš příběh dárkyně vajíček končí. Johana z Vysočiny má za sebou úspěšný odběr a v kapse 15 tisíc korun, i když tvrdí, že jen kvůli nim to nedělala. A také řeší jedno dilema. Bude to dítě moje?

"Nebude, i když ponese část mojí genetické informace. To dítě bude páru, který moje vajíčka dostane. A já jim to moc přeju,“ tvrdí Johana, i když sama ví, že jestli za pár let potká dítě, které jí bude podobné, možná v ní znovu zahlodá červík pochybností, zda právě tohle není "prcek“ z jejího vajíčka.

"Dělala jsem si legraci, že za deset měsíců budou moji rodiče dědeček a babička, ale to je asi normální obranná reakce. Vím, že tak to není, a já s tím dítětem nebudu mít nic společného,“ říká Johana.

A jak proběhl samotný odběr? Moc už jsem to chtěla mít za sebou. Proběhlo to v narkóze a já si ani nepamatuju, jak jsem se dostala na pokoj. Hodně mě po tom bolelo břicho, dokonce tak, že jsem musela dostat injekci proti bolesti, ale druhý den už bylo všechno v pohodě,“ popisuje své stavy po operativním odběru vajíček.

A jestli by do toho šla znovu? "Dozvěděla jsem se, že moje vajíčka jsou kvalitní, ale pokud bych se rozhodla znovu darovat, tak nejspíš až potom, co budu mít vlastní děti. Přece jen tu je určité riziko… Nevím, jak by mi bylo, kdybych zjistila, že kvůli tomu vlastní děti mít nemůžu,“ uvažuje Johana.