Švédští politici a diplomaté horečně telefonují do evropských metropolí. Chtějí zajistit shodu na prvním evropském prezidentovi. Výsledek je však nejistý.
Švédský premiér Fredrik Reinfeldt, šéf předsednické země sedmadvacítky, by chtěl oznámit jméno prvního prezidenta EU ve čtvrtek na mimořádném summitu v Bruselu.
"Nastal čas rozhodnout. Musíme definovat roli Unie ve světě a nevidím důvod, proč bychom neměli dosáhnout dohodu," řekl šéf švédské vlády.
Neznámý znamená bez nepřátel
Summit ale může skončit krachem, upozorňuje agentura Reuters. "Stále máme více jmen než míst," připustila v pondělí švédská ministryně pro evropské záležitosti Cecilie Malmströmová.
Největší šanci stát se europrezidentem má belgický premiér Herman Van Rompuy. V evropské politice je sice téměř neznámý, ale to může být paradoxně výhodou - má totiž málo nepřátel.
Ve hře je stále bývalý britský premiér Tony Blair - všichni ho znají, ale má mnoho nepřátel. Bez šancí nejsou ani lucemburský premiér Jean-Claude Juncker či francouzský ministr zahraničí Bernard Kouchner.
Hledat se bude i ministr zahraničí
Švédští představitelé i zástupci dalších států sedmadvacítky si přejí o prezidentovi rozhodnout jednomyslně, bez hlasování. "Pokud nebudeme mít dohodu ve čtvrtek, budeme pokračovat v pátek. Nebo tu věc prostě odložíme," uvedl šéf rakouské diplomacie Michael Spindelegger.
"Všichni věříme, že dospějeme ke shodě a nebudeme muset hlasovat... Že bychom nikoho neschválili? To je ten nejhorší scénář, zatím na něj nemyslíme," ujistil finský ministr zahraničí Alexander Stubb.
Funkci prezidenta unie (předsedy Evropské rady) vytváří Lisabonská smlouva, která začne platit 1. prosince. Prezident bude zastupovat Unii navenek a bude předsedat jejím summitům. Evropská unie bude mít také svého ministra zahraničí (vysoký představitel pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku). O jeho jménu chtějí státníci rozhodnout ihned poté, co vyberou prezidenta.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz