Urychlovač částic pojede už o víkendu

Zdroj: Oficiální zdroj

Už tento víkend chtějí vědci přivést k životu po několikaměsíční odstávce obří urychlovač částic ve švýcarské Ženevě. Zařízení má mimo jiné odpovědět na otázku, proč mají atomy, ale také lidé či planety hmotnost.

Mašina LHC (Large Hadron Collider), která snad najde i odpověď na to, co se dělo s vesmírem a hmotou velmi krátce po velkém třesku, stála odhadem tři miliardy euro. Na její stavbu přispěly desítky států a výzkumných ústavů.
 

Vědci jsou nyní nicméně opatrní a start urychlovače protonů, který už byl několikrát odložen, nechtějí příliš zveličovat. Loni 10. září přitom spuštění aparátu komentovali v přímých televizních úřenosech.
 

Po devíti dnech "zahřívání" ale urychlovač postihla katastrofa. V jeho 27kilometrovém tunelu se odporoučel jeden z elektrických obvodů. Poškozeno bylo 53 z 1624 obřích supermagnetů (některé byly přitom 15 metrů dlouhé).

CERN ve třech minutách:

"Byla to katastrofa, o tom není žádného sporu," míní Chip Brock, fyzik z Michiganské státní univerzity. Nyní proto CERN přijal řadu opatření k tomu, aby se podobná havárie neopakovala.
 

Problém v urychlovači, který má potvrdit či vyvrátit existenci tajemného Higgsova bossonu, tedy částice zodpovědné za hmotnost, dokonce vyvolal řadu spikleneckých teorií. Podle jedné z nich pak v úspěšném provozu LHC brání cosi z budoucnosti. Ono "cosi" se tak údajně snaží zachránit náš vesmír před zničením. To údajně může vyvolat objev Higgsova bossonu.
 

Řada vědců je ale jiného názoru. "LHC je pravděpodobně vůbec nejsložitější projekt, jaký kdy lidstvo vytvořilo," říká Brock.

Jiní dodávají, že se počátečním porodním bolestem nevyhnul ani Hubbleův teleskop na oběžné dráze kolem Země. Trvalo tři roky, než začal dodávat smysluplné výsledky. Astronauté například opravovali jeho optiku, špatně vyrobené zrcadlo, atd.

ČTĚTE Také: Trojice pesimistických scénářů, podle nichž má LHC zničit Zemi.
 

V LHC se budou srážet subatomární částice, které jeho 27 kilometrů dlouhý tunel obletí 11 000krát za vteřinu. Srážka dvou částic, které poletí proti sobě, se má uskutečnit v detektory nabitých superčistých prostorech velikosti katedrál umístěných 100 metrů pod povrchem.