NASA by chtěla ozařovat opice. Pomohou lidem na Mars

Aktualizováno 05:09, 24. 11. 2009 24. 11. 2009, 00:00

NASA by ráda vystavila opice radiaci. Vědci tak chtějí zjistit, jaké účinky by mělo záření o podobné intenzitě na lidská těla při cestě na Mars.

Odborníci chtějí studovat nervový systém až osmnácti opic, které vystaví nebezpečné radiaci. Při experimentu v hodnotě necelých 32 milionů dolarů dostanou zvířata radiační dávku srovnatelnou s tou, jakou astronauté obdrží během předpokládané tříleté mise na Mars.

Odborníci budou před a po testech zjišťovat a porovnávat, jak rychle opice reagují na vizuální podněty.

Experiment má odhalit vliv solárního větru a galaktického kosmického záření na živý organizmus. Tomuto typu záření se totiž astronauté v kosmu nevyhnou. Na Zemi nás před ním chrání magnetosféra.

Dále než na Měsíc

Od roku 2004 se NASA snaží vrátit lidskou posádku na Měsíc, v plánu je i návštěva Marsu. Vědci se ale domnívají, že během letu sluneční soustavou může být poškozen mozek kosmonautů.

Kdo je Kotul veverovitý

Kotul veverovitý či saimiri (Saimiri sciureus) je malá opice z čeledi malpovitých (Cebidae), která obývá území Jižní Ameriky, konkrétně státy Brazílie, Kolumbie, Ekvádor, Francouzská Guyana, Peru, Surinam, Venezuela a Puerto Rico. Kotul je nejmenší, ale zároveň nejkrásnější zástupce své čeledi. Jeho krátká srst jen híří nejrůznějšími barvami od černé, tmavě hnědé až po čokoládovou, ale nejčastější je zelená či zelenošedá v různé intenzitě.

Na hlavě má kotul bílou masku kolem očí a šedivý čenich. Srst na hlavě má obvykle stejnou barvu jako tělo, občas i tmavší. Jeho dlouhé, štíhlé prsty a nehty mu umožňují se obratně a rychle pohybovat po stromech a případně uprchnout svému predátorovi vysoko do korun stromů. Kotul veverovitý je opravdu drobný živočich, jeho tělo dosahuje sotva 26-30 cm a delší na konci černý, hustě osrstěný a nechápavý ocas 35-42 cm. Hmotnost se pohybuje od 0,6 do 1,4 kg, větší hmotnost je v přírodě jen výjimkou.

Zdroj: wikipedia.cz

NASA chce proto zjistit, co záření přesně způsobuje a eventuálně, zda je možné astronauty před jeho účinky plně ochránit.

Jak daleko je výzkum

Vědci se už dříve účinkům radiace na mozek zvířat věnovali. Zjistili, že u myší a krys negativně ovlivňuje proces učení a paměť. Krysy například byly ve stresových situacích kvůli učinkům radiace podrážděnější, hůře se orientovaly v bludišti a také se méně zajímaly o nové objekty.

Podobné účinky měla radiace i v jiných testech. Zvířata, která jí byla vystavena, se vědcům jevila jako mnohem starší než činil jejich biologický věk.

Zdroj: Oficiální zdroj

Zhoubné záření podle vědců vytváří vysoce reaktivní kyslíkové molekuly. Ty jsou podle lékařů zodpovědné za efekty, které známe pod obecným pojmem stárnutí.

Kdy experimenty na opicích začnou, zatím není jasné. Studie stále čeká na povolení od Brookhavenské národní laboratoře v New Yorku. NASA by potřebné testy ale ráda spustila co nejdříve. Jsou totiž klíčové pro budoucí cestu lidské posádky na Mars.

adr, TN.cz