Uruguay volí prezidenta. Favorit 12 let seděl

Guerilla vedená jedním z kandidátů se v 70. letech pokusila zabít toho druhého.

V Uruguaji v neděli proběhne druhé kolo prezidentských voleb. Favoritem na vítězství je vůdce vládnoucí strany Široká fronta José Mujica, informuje server televize CNN.

Čtyřiasedmdesátiletý Mujica získal v prvním kole prezidentských voleb, které proběhlo v říjnu, 46,5 procenta hlasů. Lídr konzervativní Národní strany Luís Alberto Lacalle, který zastával v letech 1990 až 1995 funkci prezidenta, získal 30 procent. Zbývající hlasy dostal Pedro Bordaberry z Barevné strany, který se druhého kola nebude účastnit. Přestože Bordaberry vyjádřil svoji podporu Lacallemu, očekává se vítězství Mujici.

Uruguayský politolog Daniel Chasquetti však prohlašuje, že Mujicovo vítězství jisté není. "V politice není nic jistého. Může se stát něco nevídaného. Jako ve fotbale, hra se musí hrát a lidé v neděli přijdou k volebním urnám," prohlásil Chasquetti.

Mujica je bývalým vůdcem levicové gerily Tupamaru, jež se inspirovala v kubánské revoluci. Strávil 12 let ve vězení za vraždu policisty. I přesto ale spíše než s vládou Cháveze nebo Castra nejvíce sympatizuje s brazilským prezidentem Luizem Ignaciem Lulou.

Osmašedesátiletý Lacalle je jedním ze zakladatelů sdružení volného obchodu Mercosur, jež má ředitelství v uruguayském hlavním městě Montevideo. Prohlašuje, že se Mercosur již příliš zpolitizoval a jako prezident by se zasadil pro to, aby z něj Uruguay vystoupila.

Oba kandidáti stojí poměrně ostře proti sobě - Lacalleho se totiž gerila Tupamaro pokusila zavraždit v 70. letech minulého století otráveným vínem.

Vítěz se ujme úřadu 1. března 2010. Převezme ho od dosluhujícího Tabaréze Vázqueze.

Volby i v Hondurasu

Zhruba 4,5 milionu voličů v neděli směřuje v Hondurasu k volbám, kde rozhodnou o novém prezidentovi. Ten by měl vyvést zemi z politické krize, která nastala po vojenském převratu na konci června, informuje agentura Reuters.

Honduras je rozdělený na dvě skupiny. Jedna podporuje vyhoštěného prezidenta Manuela Zelayu, druhá část země se zastává jeho nástupce Roberta Michelettiho. Ani jeden z nich však v nedělních volbách nekandiduje.
 

Za favorita nedělních voleb je považován kandidát Národní strany Porfino Lobo, který ve své předvolební kampani sliboval "usmíření." Jeho rivalem je kandidát Liberální strany Elvin Santos.

Volby proběhnou pod silným vojenským dohledem. Na území Hondurasu bylo rozmístěno na třicet tisíc vojáků a policistů, kteří budou kontrolovat situaci v zemi. Honduraští představitelé se obávají nepokojů.
 

Manuel Zelaya, který zůstává v úkrytu na brazilské ambasádě v honduraském hlavním městě Tegucigalpa, vyzval k bojkotu voleb. "Je to poprvé v historii Latinské Ameriky, kdy diktátorský režim organizuje volby bez dohledu nezávislých pozorovatelů Organizace amerických států. Opravdu lituji, že Spojené státy tyto volby podporují," prohlásil Zelaya.

Ke státnímu převratu v Hondurasu došlo 28. června, kdy prezidenta Zelayu unesla honduraská armáda a vyhostila do Kostariky. Popřevratová vláda to odůvodnila tím, že levicově orientovaný prezident chtěl změnit ústavu, aby se mohl ucházet o další funkční období. Více TADY.

Manuel Zelaya se pak do země nečekaně vrátil 21. září.
Politická krize v Hondurasu zpolarizovala společnost a vyvolává v zemi napětí. Podle organizací zabývajících se lidskými právy existují důkazy o porušování zákona a násilnostech včetně několika úmrtí.