Krysí mozek se naučil řídit stíhačku F-22

Zdroj: oficiální zdroj

Floridští vědci vypěstovali krysí mozek, který pak naučili pilotovat vojenskou stíhačku.

Vědci z univerzity na Floridě vypěstovali "umělý mozek“ z 25 tisíc nervových buněk, které odebraly z krysího embrya. Tento organismus pak naučili, jak řídit simulátor stíhačky F-22. Krysí mozek dokáže kontrolovat trasu letu a dokonce se umí vypořádat  s větry o síle hurikánu.

"Když jsme poprvé spojili mozek se simulátorem, letadlo vždy hned spadlo,“ tvrdí Dr. Thomas DeMarse, asistent na katedře biomedicínckého inženýrství na University of Florida. "Ale v průběhu doby se neurální síť pomalu adaptovala na nové úkoly. Mozek se naučil kontrolovat letové vlastnosti stíhačky. Za nedlouhou dobu dokázal letět po normální trajektorii.“

Mozek v láhvi

Myšlenka "mozku v láhvi“ je DeMarseho dílem. Aby ho stvořili, museli odebrat krysím embryům 25 tisíc neuronů, ty pak uložit do speciální kapaliny a do ní zavést 60 elektrod. Buňky zpočátku vypadaly jako zrnka písku, ale pak se začaly formovat do něčeho, co vědci nazvali "živý výpočetní stroj:“

Elektrody monitorovaly a stimulovaly aktivitu tohoto podivného organismu, což vědcům umožnilo studovat procesy, ke kterým v mozku docházelo. Vědci doufají, že jejich výzkum povede k vývoji počítačů s organickými částmi. To by mělo umožnit výrobu flexibilnějších počítačů, které budou mít více samostatnosti.

Zdroj: oficiální zdroj

Armáda plná živých mozků

Na živé mozky se už těší i armáda. Ta by je ráda využila pro automatické letouny k misím, které jsou pro lidi příliš nebezpečné. Hodně si od této technologie slibují také lékaři – mohla by léčit mozkové poruchy jako je například epilepsie.

"Algoritmy, které používají živé počítače, jsou nesmírně odolné proti chybám a omylům," vysvětluje hlavní výhodu krysího mozku Dr. DeMarse. "Každý den nám odumře spousta neuronů, aniž by to nějak zhoršilo naši schopnost přemýšlet nebo zpracovávat informace. Kdyby odešlo pár čipů v klasickém počítači, byl by to jeho konec…“

Tým dostal na podporu výzkumu 500 tisíc dolarů.