Létající vojáci: fikce, nebo budoucnost?

Zdroj: oficiální zdroj

První pokusy připevnit k člověku trysky provedly už v nacistickém Německu. Stejně marně se o to pokoušejí i dnešní armády...

Před týdnem oběhl svět příběh Yvese Rossyho. Muž přezdívaný Fusion Man si sám vyrobil tryskový oblek s 2,4 metru širokým křídlem a pokusil se s ním přeletět z Afriky do Evropy. Nepovedlo se mu to a nakonec ho museli zachraňovat. Ale už před rokem se Rossymu podařilo stejným způsobem překonat Kanál La Manche a příští rok se chystá přeletěl americký Grand Canyon.

Jak je možné, že něco podobného už dávno nemá některá armáda?

Yves Rossy několikrát odmítl návrh armády, že mu s vývojem jeho létajícího obleku pomůže. Podle něj patří jetpacky do rukou jen nadšencům, ne armádám.

Ale Rossy není jediným, kdo má jetpack k dispozici. Například v Německu existuje Special Parachute and Logistics Consortium, které navrhuje a vyrábí množství parašutistických systémů, helem apod. Jedním z jejich projektů je Gryphon Next Generation Parachute System. Jedná se modulární doplněk jakéhokoliv padáku. 180 centimetrů široké křídlo umožňuje asi 15 minut letu rychlostí kolem 110 km/h.

Podívejte se, jak dopadl poslední let Yvese Rossyho:

Podle výrobce je "veškeré zařízení ukryté v korpusu optimalizovaném pro radarovou neviditelnost. Odhalení Gryphona je tedy téměř nemožné. Létající křídlo má navigační systém a v helmě ukrytý displej. Zatím není vybaven vlastní pohon, ale právě na tom se teď pracuje. I malý raketový motorek podobný tomu, který používá Yves Rossy, by nejméně zdvojnásobil dolet křídla.

Dalším kompromisem mezi padáky a létajícími křídly jsou wingsuity – jakési křídlaté oděvy, které umožňují rychlý a přitom bezpečný let. Armády pracují na tom, aby wingsuity mohly i přistát na zemi bez použití padáku. Zatím je to možné jen teoreticky, prakticky se jedná o sebevraždu.

Zdroj: Oficiální zdroj

Raketový batoh

Něco jiného jsou klasické jetpacky neboli raketové batohy. S těmi americké námořnictvo experimentuje už od 50. let 20. století. Zatím ale bez valného praktického výsledku. Armáda vyrobila hromadu prototypů, proinvestovala desítky milionů, ale prakticky použitelný exemplář z toho nevzešel.

 Tradice jetpacků je přitom velice stará. Ten první byl sestrojen ještě v nacistickém Německu. Inženýři tehdy připevnili k lidskému pilotovi dvě zkrácené Schmidtovy trysky. Měly jimi být vybavené speciální jednotky nazývané Himmelstürmer. Tito muži měli s raketovými batohy překonávat minová pole a "skákat“ až do vzdálenosti kolem 60 metrů. Nápad ale zůstal jen na papíře – stejně jako všechny ostatní jetpacky.