Mikronésie se bojí Prunéřova. Elektrárna ji prý utopí

Souostroví Mikronésie se bojí, že elektrárna vyprodukuje množství skleníkových plynů, které ovlivní hladinu oceánů.

Tichomořský stát Mikronésie napsala českému ministerstvo životního prostředí dopis, že se obává rozšiřování české uhelné elektrárny Prunéřov. Ta po plánovaném rozšíření vyrobí podle Mikronésie zhruba 0,021 procent celosvětových emisí oxidu uhličitého v dalších pětadvaceti letech.

Podle Greenpeace ČR je prunéřovská elektrárna osmnáctým největším producentem skleníkových plynů na světě. Ročně vypustí asi 10 milionů tun CO2. Tyto plyny pravděpodobně přispívají ke globálnímu oteplování a tím zvyšování hladiny oceánů. Mikronésie vyčnívá jen několik metrů nad úroveň mořské hladiny.
 

"Mikronésie má tak rozumný důvod se domnívat, že modernizace a rozšíření elektrárny na ni bude mít dopad,“ řekla mluvčí ministerstva životního prostředí Petra Roubíčková.

"Mikronéská státní agentura pro životní prostředí se chce zapojit do přeshraničního procesu posouzení vlivů na životní prostředí EIA,“ řekla Roubíčková. Ostrovní stát žádá otevření nového procesu, to ale Roubíčková vylučuje. "Není to možné z časových důvodů, proces EIA je téměř dokončen, stanovisko máme vydat do konce ledna. Avšak federaci pravděpodobně ještě tento týden nabídneme možnost zaslat připomínky do právě probíhajícího procesu a zařadíme je tam,“ vysvětlila Roubíčková.

"Pokud Mikronésie s Prunéřovem uspěje, bude to pravděpodobně světový precedent, kterým se mohou inspirovat další země, které se obávají dopadů změn klimatu, které způsobují emise skleníkových plynů,“ napsal vedoucí energetické kampaně Greenpeace Jan Rovenský.

Podle Roubíčkové nejsou žádosti o přeshraniční posouzení vlivů na životní prostředí EIA nijak ojedinělé. "Jsou vydávány pro sousední státy u všech větších projektů, jako je třeba Temelín, avšak požadavek takto vzdáleného státu je neobvyklý," uvedla mluvčí ministerstva životního prostředí.