Andělé nemohou létat, tvrdí vědec

Zdroj: oficiální zdroj

Andělé, kteří bývají součástí betlémů po celém světě, jsou prý anatomicky nepřesní.

Profesor Roger Wotton z University College London, jeden z předních britských biologů, porovnal anatomii okřídlených zvířat se zobrazeními různých mytických tvorů včetně andělů.

A dospěl k závěru, že by andělé, kteří sedí na střechách Betléma a pozorují zrození Ježíše Krista, rozhodně ze země nemohli sami vzlétnout.

"I velmi zběžné prozkoumání důkazů, které nám poskytuje umění, napoví, že andělé a serafové nemohou vzlétnout a pohybovat se vzduchem," oznámil profesor Wotton reportérům listu Telegraph.

"Dokonce i kdyby vzduchem jen klouzali, museli by při vzletu spoléhat na velmi velkou rychlost větru. Vlastně by to musel být vítr tak silný, že by je odnesl a oni by křídla stejně nepotřebovali," dodal biolog.

"Je docela zajímavé, že malíř Giotto namaloval anděla s jediným pevným křídlem. To je adaptace, která by se dala užít pro klouzavý let. Na druhou stranu ale, pokud jen klouzají, tak jak skládají křídla, jak je roztahují a jak udržují v roztaženém stavu?" ptá se všetečný vědec.

A stejně létají!

Andělé, cherubové a putti, čili okřídlení andílci, zdobí celou řadu světoznámých obrazů i budov. Většinou se vznášejí ve vzduchu a pozorují skutky lidské i Boží. Jsou tak populární, že nedávný průzkum ukázal, že například většina Američanů na anděly opravdu věří.

Anketa Pew Forum, která se týkala veřejného a náboženského života, ukázala, že 68 procent ze 36 tisíc dotazovaných dospělých věří, že se na světovém dění podílejí jak andělé, tak démoni.

Biologové zase věří, že ptačí křídla se vyvinula z předních končetin ptačích prapředků. Vývoj peří pak postupem času přispěl k vývoji tvaru celého těla. Andělé ale mají těla běžné velikosti a cherubové a barokní andílci dokonce mívají nadváhu. Bývají zobrazováni jako tlusté děti s malinkými křidélky. Také se nezdá, že by měli nějak zvláště vyvinuté svalstvo, které by jim umožnilo křídly mávat.

Víly bývají zobrazované s průhlednými křídly. Buď takovými, jaké mají vážky, nebo s motýlími křídly. Tento hmyz se ale při letu spoléhá na mocné svalstvo hrudníku, které mu umožňuje rychle křídly mávat.

"Změny ve tvaru a stavbě hrudního koše, k nimž by u víl s motýlími křídly muselo dojít, aby mohly létat, by byly ohromně nepohodlné. Jsem pevně přesvědčen, že víly nelétají," zní verdikt londýnského biologa.