Robotizovaná vozítka se už na Rudou planetu podívala. Teď je řada na opicích.
Odborníci dosud nenalezli účinný způsob, jak ochránit kosmonauty před škodlivým kosmickým zářením. Obecně se předpokládá, že by mohlo být nebezpečné hlavně pro mozkové buňky.
Odhaduje se, že let k Marsu a zpět by trval stovky dní. Podle jednoho z návrhů Evropské vesmírné agentury by kosmonauté strávili mimo Zemi až 520 dnů, tedy asi rok a půl.
Před tím, než se na Mars podívají lidé, proto pravděpodobně nástrahy vesmíru na vlastní kůži vyzkouší speciálně trénované opice. Tito savci se už před více než čtvrt stoletím podívali v rámci ruského vesmírného výzkumu na oběžnou dráhu kolem Země. O více než třicet let dříve je do kosmu vyslala také americká NASA.
"Plánujeme vrátit opice do vesmíru," potvrdil deníku Telegraph Zurab Mikvabia z Experimentálního institutu v americké Georgii. Jeho ústav dodával savce pro kosmický program už v osmdesátých letech minulého století.
Institut zahájil jednání s ruskou Kosmickou akademií, se kterou chce spolupracovat na přípravě opic, které by se jednou měly projít po Marsu. Iniciativa staví na evropském projektu Mars-500, tedy simulované výpravě na Rudou planetu, při níž počátkem roku strávilo šest dobrovolníků pohromadě 120 dní v uzavřeném modulu.
"Náš program dříve počítal s vysláním lidské posádky," sdělil Mikvabia s tím, že "přípravy zkomplikovaly nežádoucí účinky kosmického záření a fakt, že lidstvo nemá proti tomuto typu záření vhodnou ochranu."
Pokud se podaří prosadit myšlenku počítající s vysláním opic k Marsu, pak se z Mikvabiiho institutu stane uzavřená biosféra, v níž vědci vyzkouší reakce opic při dlouhodobém simulovaném letu.
Odborníci dodali, že opice k Marsu doprovodí robotická posádka. Ta by se měla o primáty dokonale postarat - umělé mozky je jak nakrmí, tak "pohlídají".
"Roboti dají opicím potřebnou potravu, také po nich dokonale uklidí. Naším hlavním úkolem je teď naučit opice spolupracovat s roboty," doplnil Mikvabia.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz