Továrna na smrt: Osvětim byla osvobozena před 65 lety

V koncentračních táborech u Osvětimi zemřelo asi 1,5 milionu obětí, většinou Židů, ale také Cikánů.

Tábor Osvětim, německy Auschwitz, byl založen v blízkosti stejnojmenného polského městečka na jaře 1940 a první vězni do něj byli zavlečeni ještě v červnu téhož roku. Byl založen na přímý rozkaz Heinricha Himmlera z 27. dubna 1940. První vězňové byli především Poláci a sloužili Němcům jako otroci na ty nejhorší práce.

Už tehdy byl tábor vyhlášený jako jedno z nejkrutějších míst ve II. říši. Nejvíc se mezi vězni proslavil blok 11 (tzv. bunkr), kde byli vězňové trestáni tím nejkrutějším způsobem. Přímo před bunkrem stála černá zeď, u které byli vězni popravováni. Nápis "Arbeit macht frei!" (Práce osvobozuje), který byl umístěný nad hlavní bránou tábora, byl pouhou lží.

Poté, co konference ve Wannsee rozhodla o konečném řešení židovské otázky, byl u nedaleké vsi Birkenau zřízen druhý, ještě větší komplex, Osvětim II. Nakonec postavili u obce Monowice i třetí pracovní lágr Osvětim III zvaný Buna Monovice. Kromě nich vyrostlo v okolí Osvětimi dalších 45 menších, tzv. pobočných, táborů. Vězni v nich pracovali pro německé firmy, které tak profitovaly z levné pracovní síly. 

Zrůda jménem Mengele

Pouhých 21 měsíců působil v Osvětimi doktor Josef Mengele. Muž, který získal přezdívku Anděl smrti, měl původně zkoumat, jak zařídit, aby se zvýšila plodivá síla německých žen. Snažil se zvýšit šanci, že ženy porodí dvojčata. Používal k tomu však zcela nepřijatelné metody. Experimentoval především na cikánských dětech a ženách. Pokoušel se například změnit barvu lidské duhovky - a to tak, že do dětských očí vstřikoval různé chemikálie. Prováděl amputace, zkoušel děti ponořovat do kotlů s vařící vodou, nebo je nechával dlouhou dobu na mraze. Nejméně jednou se pokusil uměle spojit dvojčata sešitím jejich tepen dohromady. V jeho laboratořích docházelo i k dalším barbarským činům, jako byly například pitvy za živa.

Osvobození

V lednu 1945 byla kvůli blížící se Rudé armádě nařízena evakuace tábora. Plynové komory i krematoria byly rozbořeny, vězni odesláni pryč. Zbývající desetitisíce vězňů byly vyhnány na pochody smrti - většina byla v jejich průběhu zabita. Když 27. ledna 1945 vstoupila do tábora Rudá armáda, našla zde pouhých 7650 vězňů. O tom, co se v táboře dělo, svědčila jen svědectví vyčerpaných vězňů a 8 tun lidských vlasů nalezených v táboře. Podle různých odhadů zemřelo v táborech u Osvětimi 1,2 až 1,6 milionů lidí.