Nejkrásnější pilotka Královského letectva děsí talibance

Jedna z mála britských pilotek přivedla k dokonalosti taktiku, jak demoralizovat nepřátele.

Jednatřicetiletá Juliette Flemingová je považována za nejkrásnější ženu v RAF. Je nejen hezká, ale navíc i schopná. Za to, jak děsí bojovníky Talibanu, si vysloužila i vyznamenání.

Britové se v Afghánistánu snaží co nejméně používat rakety i bomby. Jednak je to drahé a také dochází čím dál častěji k “vedlejším ztrátám“. A žádná armáda současnosti se nechce chlubit, že má na rukou krev dětí nebo žen. Ale co pak vlastně může pilot bitevního letounu vlastně dělat?

Zastraš, ale nezabij

Taktika, kterou RAF (Royal Air Force) doporučuje, je jednoduchá: piloti se snaží s řvoucími letadly nalétávat co nejníže na útočníky. Když se Juliette Flemingová za kniplem svého Tornáda GR4 řítí rychlostí kolem 800 km/h sotva 30 metrů nad bojovníky Talibanu, je to pro ně stejné, jako by se ocitli pod kulometnou palbou. Jekot letounu ohlušuje, rychlost průletu zvedá prach a jen málokdo po takovém zážitku neuteče do krytu.

Juliette Flemingová už je v Kandaháru tři měsíce a létá na jednom ze 12 strojů 31 eskadry Královského letectva, známé pod přezdívkou Goldstars. Nyní se vrátila na krátký opušťák do rodného Norfolku a svěřila se novinářům se svými zkušenostmi z války. Britové i Američané podle ní vedou v Afghánistánu dvě války současně. V jedné se snaží porazit extremisty z Talibanu, v té druhé, náročnější, se pokouší získat náklonnost místních obyvatel. Proto se především letectvo vyhýbá plošně působícím zbraním, jako jsou bomby a naváděné střely.

“Nejsnadnější a současně nejúčinnější pro nás je, když nepřítele zastrašíme jen svou přítomností. Svrhnutí bomb je pro nás až tou poslední možností. V 99 procentech případů si ale vystačíme jen s náletem bez použití zbraní, řekla anglickému deníku Daily Mail. Takové útoky se používají nejčastěji, když je potřeba krýt postup nebo ústup vlastních jednotek. “Snažíme se dělat svou práci co nejrychleji a nejúčinněji.“

Útoky bez rizika

Přelety také nemohou ohrozit spřátelené jednotky. Poručík Flemingová, která je pilotkou už deset let, tvrdí: “Ještě nikdy jsem nemusela svrhnout na nepřítele pumu.“ Úlohou multifunkčních Tornád GR4 je totiž v současnosti především průzkum terénu a odhalování rizik. Stroje patrolují ve výšce kolem 5000 metrů a pomocí citlivé elektroniky monitorují krajinu pod sebou.

Pokud odhalí rizikové místo, mohou jeho přesné koordináty odeslat velení. To pak pošle speciální jednotku, která se na oblast podívá zblízka. Tornáda pak takovou operaci kryjí ze vzduchu a pokud se průzkumníci dostanou do nebezpečí, rychle zasáhnout. Arzenál na to mají dostačující: Dva automatické kanóny 2× 27 mm Mauser BK-27 a až deset nosníků na rakety nebo bomby. Celkem Tornádu unese asi 9 tun munice.