Závislost na sexu? Kdepak, obyčejné podvádění!

Zdroj: TN.cz

Psycholožka Eli Colemanová má jasno: nevěrné celebrity ovládá jen chtíč, žádná závislost.

Už jsme to v poslední době četli mnohokrát. Scénář je vždy stejný. Ženatá či vdaná celebrita je opakovaně nachytána při nevěře. Partneři vyhrožují rozvodem, dělením majetku a tvrdou bitvou právníků. A slavný nevěrník, místo toho aby přiznal svůj úlet a morální poklesek, se začne ohánět tvrzením: Nemůžu za to, jsem nemocný!

Zdroj: TN.cz

Někdy může nevěru odhalit i videohovor:

Nemocný? Ne. Obšourník.

Tvrdou ránu všem těmto ”nemocným” lidem zasadila psycholožka Eli Colemanová, která na Minnesotské univerzitě v Minneapolis vede výzkum lidské sexuality. ”Nejsou nemocní, jsou to prachobyčejní obšourníci,” tvrdí kategoricky doktorka Colemanová. ”Psychologie nic takového jako závislost na sexu nezná. Známe pochopitelně hypersexualitu, ale ta se dá velmi snadno utlumit medikamenty.

Ale jak chcete léčit závislost? Jakákoliv závislost vyžaduje ke své léčbě doživotní naprostou abstinenci. Závislý na alkoholu se nesmí napít ani kapky, gambler nesmí vstoupit do herny či kasína, narkoman už nikdy nesmí přijít do styku s žádnou drogou. Z toho vyplývá, že ten, kdo o sobě tvrdí, že je závislý na sexu, už by se nikdy v životě neměl sexu věnovat. Nikdy a s nikým, ani s vlastním partnerem – protože by to mohlo ”vrátit chuť” a závislost by byla zpět. Skutečně věříte Tigeru Woodsovi, že by kvůli záchraně manželství přinesl takovou oběť?” ptá se Colemanová.

”Skutečnost je mnohem jednodušší. Ti lidé se jen potřebují odklidit na čas z dosahu veřejnosti a novinářů, aby se v jejich aférách přestali patlat. A aby vzbudili dojem, že mají snahu se zlepšit. Ale pokud chtějí být skutečně věrní, tak na to žádnou kliniku nepotřebují. Stačí trocha vůle a odpovědnost vůči partnerovi,” říká Colemanová.

Neschopnost nést následky

Psychologové mají obavu z toho, že kdyby se závislost na sexu stala uznávanou diagnózou, vedlo by to k mnoha problémům. ”Za chvíli by v každém případě, kdy člověk nedokáže nést následky svého chování, existovala nějaká závislost. Zkorumpovaný politik by se vymlouval na závislost na penězích, šel by na kliniku a jeho právník by se snažil vymoci pro něj mírný trest. Vždyť je přeci chudák nemocný! Ne, něco takového je zcela nepřijatelné,” obává se Colemanová zneužívání pojmu ”závislost”.

Humorný skeč na téma "jak se zachovat při nevěře:"

Co je tedy třeba léčit?

Vyvstává otázka, co tedy s těmi nepoučitelnými nevěrníky. Mají si se svým nezvladatelným chtíčem poradit sami? Doktorka Colemanová doporučuje spíše konzultaci u sociologa a psychologa. ”Problémem těch lidí není ani tak jejich chtíč, jako spíše převrácený žebříček hodnot. Své sexuální uspokojení staví nad rodinu a partnerské soužití. Na místě tedy není klinika pro léčení závislosti na sexu, ale spíše dlouhodobý proces, který v lidech probudí základní morální hodnoty.

Důležité je také uspořádat si svůj život tak, aby byl co nejvíce pohodový. Lidé, kteří žijí ve stresu a pod obrovským tlakem, často používají sex jako ventil nahromaděných emocí. Pak už jde jen o to, zda jim v tom vychází partner vstříc. Pokud nevyjde, hrozí, že dotyčný využije první příležitost, která se mu naskytne jinde,” upozorňuje Colemanová na to, že řešení oné ”závislosti / nezávislosti” by mělo být vždy na obou partnerech.

”Zavřít jednoho z páru na kliniku, to přeci nic neřeší. Ten člověk nemá problém jen sám se sebou, vždy jsou na to dva. I v případě alkoholiků, narkomanů a gamblerů musí být partner poučen, jak svého blízkého uchrání před pokušením vrátit se k objektu své závislosti. Závislost na sexu sice neexistuje, ale problém mezi partnery existuje a musejí ho řešit oba. Jinak to povede jen k oddálení rozvodu,” varuje doktorka Colemanová.