V urychlovači částic CERNu plánují vědci "malý" velký třesk

Velký třesk podruhé. V úterý ho chtějí vědci rozpoutat v ženevském urychlovači částic.

Srážkami nejmenších částic hmoty chtějí vědci napodobit podmínky, které před více než třinácti a půl miliardami let začaly rozpínání Vesmíru. Objevily se ale i katastrofické prognózy - podle nich při pokusu vzniknou černé díry, které náš svět pohltí a povedou k jeho konci.

Ukážeme, jak se zrodil vesmír, slibují vědci. Recept na Velký třesk ale není nijak jednoduchý - nejmenších částečky hmoty do sebe musejí narazit téměř rychlostí světla.

"Je to tak trochu jako vystřelit z obou břehů Atlantiku jehly tak, aby se v polovině cesty srazily,“ říká Steve Myers z evropské organizace pro jaderný výzkum CERN.

Právě proto se ambiciózní plány ani téměř dva roky po spuštění urychlovače neuskutečnily. Když po pár dnech přestal fungovat, objevila se dokonce teorie, že za to může ufo. Teď už je ale prý vše v pořádku. Vědcům se podařilo rozpohybovat částice historicky nejvyšší rychlostí a zítra ji ještě zdvojnásobí.

"Než vyvoláme srážky, může to trvat hodiny nebo dokonce dny,“ říká ředitel CERNu Rolf-Dieter Heuer. Srážky mají v 27 kilometrovém podzemním prstenci probíhat až dva roky. Každá má vyvolat miniaturní Velký třesk. Vědecký svět si od nich slibuje údaje, které poodhalí tajemství vzniku a fungování vesmíru a skryté hmoty.

"Byla to dlouhá cesta dostat se sem, ale dokázali jsme to,“ je spokojený ředitel CERNu Rolf-Dieter Heuer. Nadšení ale nejsou všichni. Odpůrci se bojí, že díky srážkám vznikne černá díra, která pohltí celou ńaši planetu. CERN už se kvůli tomu pokusili neúspěšně zažalovat. Vědci ale zůstávají klidní - miniaturní černé díry prý sice vzniknou, ale okamžitě se vypaří.