Nejlepší "nachytávky": apríly, co se vážně povedly

Zdroj: TN.cz

Už několik set let se lidé prvního dubna vyvádějí různými žertíky. Média jdou občas ještě dál.

Lidé dodnes pořádně netuší, z čeho vznikla tradice aprílových vtípků. Některé prameny uvádějí souvislost se starořímskými svátky zasvěcenými bohu války Martovi, další zdroje se přiklánějí k tomu, že vše vzešlo ze starých zvyků při masopustech. A jiní zase tvrdí, že se tímto rozpustilým způsobem slavil konec zimy jakožto smutného období a začátek jara jako období veselého.

Apríl jako takový se začal pravidelně slavit v šestnáctém století a ”svátek bláznů” se držel vždy na prvního dubna. Lidé si různě schovávali věci, zašívali knoflíkové dírky a posílali se ke kupcům a obchodníkům nakoupit různé bizarní neexistující věci jako bublinky do vodováhy, mezery do žebříku nebo komáří sádlo.

Do dokonalosti dovedla aprílové žertíky média. Noviny, rozhlas i televize využily mocného vlivu na široké vrstvy obyvatel a toho, že jim lidé důvěřují. Vždy prvního dubna proto vyrukovaly s řadou absurdních zpráv a soudě podle mocné odezvy, nachytaných lidí byly desetitisíce. Podívejme se na výběr z těch nejlepších aprílových nachytávek.

Špagetový strom

V roce 1957 odvysílala televize BBC krátký dokument o švýcarských pěstitelích špaget. Farmářům se prý podařilo zatočit s nebezpečným broukem nosatcem špagetovým a tak mají nejlepší úrodu v historii. Záběr na sklízející zemědělce, kteří ze stromu otrhávají chuchvalce špaget, byl natolik povedený, že do televize ještě řadu dní volaly stovky lidí, kteří chtěli vědět, kde se dá pořídit sazenice špagetovníku.

Stav beztíže pro všechny

Známý britský astronom Patrick Moore, který měl v rádiu pravidelnou populárně vědeckou show o vesmíru, si v roce 1976 z posluchačů také hezky vystřelil. Prohlásil, že 1.4. v 9:47 se Jupiter a Pluto dostanou do takového postavení, že se jejich gravitační působení sečte a lidé na Zemi ho mohou pozorovat. Stačí prý vyskočit do výšky a ucítíme chvilkový stav beztíže. Opět se našly spousty lidí, kteří se dušovali, že poletovali až u stropu.

Hamburger pro leváky

Fastfoodový řetězez Burger King přišel v roce 1998 s tiskovým inzerátem, ve kterém propagoval fiktivní hamburger – pro leváky. Veškeré ingredience jsou v něm o 180 stupňů pootočeny, takže se levákům bude lépe jíst. Ještě na podzim si prý lidé v provozovnách Burger King žádali pravoruký či levoruký hamburger.

Big Ben s digitálkami

Hodně účinný je útok na tradice a národní záležitosti. BBC, které je v oblasti mediálních vtípků nekorunovaným králem, odvysílala v roce 1980 informaci, že ze slavné londýnské věže Big Ben bude odstraněn klasický ciferník a budou tam vloženy obří digitální hodiny. Prohlášení způsobilo velký poprask a vznikla řada petic, která modernizaci Big Benu odsuzovala.

Zbouráme divadlo

Ani Češi v tomto směru nezaostávají za světem. Už za totality vyšel v novinách půvabný článek o tom, že vedle Stavovského divadla v Praze stojí garáž. Divadlo prý svým starodávným vzhledem hyzdí moderní architekturu garáže a proto bude zbouráno.

Kontrola modrých knížek

V mnoha mužích by se 1.4.1999 krve nedořezal. V MF Dnes totiž vyšlo lakonické oznámení, že všichni držitelé modrých knížek projdou prověrkami a každý, kdo nebude doopravdy neschopen vojenské služby, okamžitě pomašíruje na vojnu.

Japonec maratonec

Na strunu soucitu zahrál v roce 1981 list Daily Mail. Publikoval zprávu o japonském běžci, který se účastnil Londýnského maratonu, ale protože dostal špatný překlad pravidel, domníval se, že nemá běžet 26 mil, ale 26 dní. Zpráva uváděla, že běžec ještě stále pobíhá po anglických silnicích a je prý k nezastavení. Všichni Japonci, kteří v té době pobývali v Anglii, raději nenosili sportovní oblečení, protože pokaždé se našel někdo, kdo jim šel ”vysvětlit tu hroznou chybu.”

Časová revoluce

V roce 1975 byli australští televizní diváci informováni o chystané změně času. Místo současné číselné soustavy bude zaveden metrický systém. Minuta bude mít 100 vteřin, hodina 100 minut a den bude mít 20 hodin. Změnit se mají i názvy. Ze sekund budou milidny, z minut centidny a z hodin decidny. Moderátor televizních novin měl před sebou i stolní hodiny, jejichž ciferník měl místo dvanácti dílků pouze deset. Do televize prý pak volali zejména zoufalí lidé, kteří si v poslední době pořídili nové hodinky a ptali se, jestli jim stát zaručí bezplatnou výměnu za hodinky metrické.

Konec pětitisícovek

Také české internetové servery nezůstávají pozadu a každoročně si připravují různé vtípky. Web Finance.cz například ohlásil postupné stahování pětitisícových bankovek z oběhu. Důvodem prý byly neustále stížnosti důchodců na to, že se jim taková bankovka prakticky nedostane do ruky.

Tažní tučňáci

S půvabným vtípkem přišla televize BBC před dvěma roky. Odvysílala dokument o tučňácích, kteří létají do amazonských pralesů za lepším počasím. Digitální záběry působily dost věrohodně na to, aby lidé zprávě uvěřili. Jen málokterému divákovi došlo, že tučňáci jsou neschopni letu, protože jejich drobná křídla jim slouží výhradně při plavání. Podívejte se na ukázky z tohoto dokumentu: