Velikonoční tradice? Všude samé vraždy

Pomlázku ve světě neznají. Zato mají spoustu dalších, někdy velmi kuriózních zvyků.

Pomlázka, která je pro našince jednou z nejtypičtějších velikonočních propriet, je v jiných zemích prakticky neznámá. Kromě nás ji znají jen Slováci a podobný zvyk se udržuje ještě v jižní části Polska. Ale každý národ si pochopitelně našel své symboly a své zvyklosti.

Velikonoční králík? Všude kromě Austrálie

Mezi symboly Velikonoc skoro po celém světě patří vajíčka a velikonoční králík. V Austrálii byste ale s králíkem tvrdě narazili. Australané na tomto zvířeti už více než sto let neshledávají nic roztomilého. Naopak, králíci se tam silně přemnožili, způsobují obrovské škody a dodnes se nepodařilo najít spolehlivý způsob, jak králičí populaci snížit. Pohlednice s králíčkem proto do Austrálie rozhodně neposílejte, bylo by to považováno za provokaci.

Velikonce a la Paroubek

Do Francie by zase neměli o Velikonocích mířit čelní představitelé ČSSD. Zejména na venkově se jarní svátky slaví soutěží v chytání vajec. Pravidla jsou jednoduchá: nahazovač vrhne maximální rychlostí syrové vejce a chytač jej musí chytit tak, aby se nerozbilo. Že většina chytačů už po chvíli vypadá jako Paroubek na Andělu, je jasné. Někdy jsou ale škody ještě větší – zejména když chytač nepoužije ochranné brýle. Vejce se často roztříští o nataženou ruku a úlomky skořápky se stávají zbraní nebezpečnou zejména chytačovu zraku. Oční lékaři ve Francii mají o Velikonocích o práci postaráno.

Norsko? Jedna vražda za druhou

To v Norsku se Velikonoce slaví dočista jinak – vraždami. Tedy ne že by se přímo páchaly. Ony se pouze řeší. V televizi jdou prakticky jen samé detektivky, noviny se promění v jednu velkou černou kroniku a svým čtenářům přinášejí krimipovídky, komiksy a zejména pak oblíbené soutěže, při nichž čtenář musí odhalit zločin z obrázku nebo uhodnout vraha z nedokončené povídky. Bez pořádné porce drsných historek z kriminálního podsvětí si zkrátka Norové nedovedou Velikonoce představit.

Jarní Ježíšek v Anglii

Anglické Velikonoce se líbí hlavně dětem a ženám. Velikonoční králíček tu totiž plní funkci jakéhosi druhého Ježíška a přináší dětem spoustu sladkostí a hraček. Děti mají velikonoční nadílku dokonce raději než tu vánoční, protože na Velikonoce se nikdy nedávají praktické dárky. Žádné ponožky ani kapesníky, pouze spousta bonbónů, čokolády a hraček. A co že je na anglických Velikonocích určeno ženám? Sympatická tradice, při níž ženy přivážou své muže k židli a nepustí je, dokud se muž nevykoupí penězi nebo dárkem. Každý muž proto musí dárek předem připravit a někde ho schovat, aby mohl, až bude přivázaný, ženě říci, kde si má výkupné vyzvednout.

Vymlátit z Jidáše stříbrné

V Řecku si zase vylévají vztek na Jidášovi za to, že zradil Krista. Symbolické figuríny Jidáše (někdy jde jen o papírové pytle) se naplní bonbóny, přivážou na strom a pak se do nich mlátí holí, dokud se neroztrhnou a sladkosti se nevysypou ven. Tomu se říká, že se z Jidáše vymlátilo třicet stříbrných, které přijal za svou zrádnou činnost. Vysypané sladkosti pak s nadšením sbírají a konzumují děti.

Jak je vidět, nápaditost lidem v souvislosti s jarními svátky opravdu neschází. I když nám mohou připadat Velikonoce bez pomlázky a barevných vajec o něco ochuzené, když se člověk podívá do světa, zjistí, že jsou i hezčí tradice, než opít se a pak zmalovat ženám pozadí.