Adolf Hitler chtěl ukrást Turínské plátno

Zdroj: oficiální zdroj

Benediktýnský historik Andrea Devide Cardin tvrdí, že objevil důkazy o snaze německého diktátora ukrást posvátný křesťanský artefakt.

Podle dobových dokumentů se turínský arcibiskup kardinál Maurilio Fossati bál, že ho chce Adolf Hitler připravit o Turínské plátno – otisk Ježíšova obličeje a těla.

Ten Hitler se ale moc ptá

Kardinála k tomu vedly podivně dotěrné otázky, které mu Hitler a jeho doprovod kladli, když Turín roku 1938 navštívili. O relikvii se zajímali víc, než bylo arcibiskupovi příjemné. Tato příhoda může vysvětlovat, proč bylo Turínské plátno roku 1939 přemístěno z Turína do benediktýnského opatství Montevergine. Za války se tvrdilo, že příčinou byla obava, aby plátno nebylo poškozené při bombardování města. Ale nové indicie naznačují, že církevní hodnostáři se báli, aby jedinečný otisk Ježíše Krista nepadl do německých rukou.

O Hitlerově zájmu o plátno podle benediktýnského historika věděli jak Vatikán, tak tehdy panující rod Savojských. Turínské plátno nakonec do úkrytu v klášteře Montevergine donesl přes Řím osobně jistý Giovanni Battista Montini – budoucí papež Pavel VI.. Zbytek války tam strávilo bezpečně ukryté v tajné skrýši za hlavním oltářem.

Ukryté plátno

Když klášter prověřovalo roku 1943 komando Wehrmachtu, shromáždili se všichni mniši k modlitbě právě u zmíněného oltáře. Velitel německých vojáků proto vydal příkaz, aby mniši nebyli rušeni a prohlídku kláštera ukončil…

Zpět do Turína se plátno dostalo až po válce, 29. října 1946. Letos bude plátno po dlouhé době opět k vidění nejen vysoce postaveným zástupcům katolické církve. Od 10. dubna do 23. května ho uvidí všichni návštěvníci Turína, kteří do města zamíří.

Co je Turínské plátno?

Plátno má na sobě obraz ukřižovaného muže, včetně krve, která prýští z jeho probodnutých rukou a nohou. Věřící říkají, že tento otisk vznikl, když byl do rubáše Ježíš zahalen po smrti. Podle analýzy radiokarbonovou metodou je však plátno falzifikátem z přelomu 13. a 14. století. Zatím však vědci nedokázali vysvětlit, jak se na něm ocitl otisk negativní lidského těla, který vypadá jako pořízený pomocí fotoaparátu.

První zmínka o tomto artefaktu pochází z roku 1360, kdy se ocitlo v rukou francouzského rytíře. Už jen pozdní objev svědčí podle historiků o tom, že se jedná s nejvyšší pravděpodobností o falzum. Plátno měří na délku čtyři metry, na šířku má jeden metr. Během století bylo několikrát vážně poškozeno, nejčastěji ohněm.

Katolická církev se k pravosti artefaktu nijak nevyjadřuje, ale tvrdí, že se jedná o neobyčejně silný symbol Kristova utrpení.