Kupte si jízdenku na děsivou jízdu moskevským metrem.
Moskevské metro je fascinující a děsivé zároveň. Pod desetimilionovou metropolí je spletitá síť tunelů, které svojí délkou přesahují 300 kilometrů. Jde prostě o ideální místo pro videohru. Pod zemí jsme již stříleli agenty ve Stalin Subway a nyní přichází Metro 2033.
Vývojáři z týmu 4A Games si pro svoji dlouho kuchtěnou prvotinu zvolili úspěšnou knížku od Dmitryho Glukhovsky. Jeho temná sci-fi se odehrává v blízké budoucnosti, kdy po nespecifikované katastrofě pohltila Zemi jaderná zima a povrch zamořila radiace.
Hra popisuje příběh mladíka jménem Artyom, který si jen matně pamatuje Moskvu takovou, jakou bývala. Mlhavé vzpomínky na Rudé náměstí nebo Puškinovo muzeum pomalu zastupují temné koridory metra, které poskytlo stovkám přeživších útočiště.
Z jednotlivých stanic se tak stala města, kde většina lidí stráví celý svůj život. Jedním z nich mohl být i Artyom, kdyby tomu osud nechtěl a on nebyl okolnostmi donucen vyrazit na cestu, na jejímž konci, jak už to tak chodí, bývá záchrana lidstva. Nebo alespoň toho, co z něj zbylo.
A cesta to bude o to nebezpečnější, jelikož tunely metra neobývají jenom bezdomovci, ztracené existence a špatní hráči na kytaru, ale hlavně mutanti, jimž se přezdívá Dark Ones, a nepřátelští banditi, kteří zase přepadávají odvážné turisty.
Naštěstí pro Artyoma, umělá inteligence nepřátel je prostě mizerná. Mutanti hloupě poskakují sem a tam, vojáci zase zmateně pobíhají tunely a kryjí se za překážky, které tam ani nejsou. Svojí neschopnost však vynahrazují počtem.
Naneštěstí pro nás, Metro 2033 je střílečka, nicméně právě jako střílečka i selhává. Ze zbraní nemáte dobrý pocit, nepřátelé na zásahy nijak zvlášť nereagují, prostě jenom poskakují sem a tam, dokud nepadnou k zemi. Akce je zmatená, nepřehledná, prostě nezáživná.
A tohle je u střílečky zásadní problém. A to i přes fakt, že máte k dispozici řadu zbraní. U sebe jich však můžete nést jen několik, takže často musíte zbraně prohazovat. Jenže ono se to těžko rozhoduje, když všechny pušky vypadají podobně a chybí k nim jakékoliv statistiky.
Nejlepší pasáže ve hře jsou tak v podstatě ty, kde se téměř nic neděje. Vy jen pomalu procházíte temnými tunely a s každým krokem se prohlubuje depresivní atmosféra. Výborné jsou pak okamžiky, kdy si musíte nasadit plynovou masku.
Když se vydáte na povrch, do zničené Moskvy, nebo narazíte na nějaké chemikálie. Musíte si nasadit masku. S ní se vám změní i vnímání okolního světa. Sklo se pomalu zamlžuje, praská, zvuky znějí víc tlumeně. Prostě máte pocit, jako byste jí měli doopravdy na hlavě.
Jenže dýchací filtry vám fungují jen omezený čas. Není tak intenzivnějšího zážitku než zběsilé běhání po úrovní, když se vám pohled pomalu rozostřuje a mění barvu... to jste pak kousek od toho, abyste začali panikařit i ve svém obývacím pokoji.
Metro 2033 tak nezapře, že na hře pracoval podobný tým lidí jako na původním S.T.A.L.K.E.R.ovi. Ten se však v mnoha ohledech povedl lépe. Nicméně úpravy, kterými hra prošla, když se jejího vydání chopili THQ, byly rozhodně ku prospěchu věci.
Graficky vypadá Metro výborně, hlavně pokud jde o důležitou hru světla a stínů. Stejně tak překvapí i to, že ačkoliv se většina hry odehrává v tunelech metra, nevypadá hra pořád stejně. Autorům se daří střídat různá prostředí, takže je pořád na co koukat.
Škoda jen těch příšerných přestřelek, které vás dokážou od jinak hodně atmosférické střílečky odradit.
Hodnocení: bomba │ pohoda │UJDE│ slabota │ průšvih
Verdikt: Atmosférická střílečka zasazená do postapokalyptické budoucnosti a temných tunelů moskevského metra bohužel selhává v tom hlavním – být střílečkou.
Název: Metro 2033
Výrobce: 4A Games
Distributor: CD Projekt
Žánr: střílečka
Obtížnost: volitelná
Lokalizace: titulky (PC verze)
Platformy: PC, X360 (recenzováno)
Cena: 999 Kč (PC verze), 1599 Kč (X360 verze)
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz