NATO se v Estonsku hádá o jaderné zbraně

NATO musí ponechat jaderné zbraně v Evropě. Prohlásil to v estonském Tallinnu generální tajemník osmadvacítky Anders Fogh Rasmussen.

Rasmussen během úvodních poznámek při zahájení schůzky představitelů NATO  řekl, že i on sdílí "velkou vizi" amerického prezidenta Baracka Obamy o světě bez jaderných zbraní, ale aliance zatím "potřebuje věrohodné jaderné odstrašení".

"Musíme si zachovat jaderné kapacity, protože darebácké režimy a teroristické skupiny nás mohou vystavit jadernému ohrožení. Proto také potřebujeme spolehlivou protiraketovou obranu, která pokryje všechny spojenecké země," řekl dánský administrátor aliance.

Rasmussen tak předznamenal hlavní téma schůzky – americké taktické jaderné zbraně v Evropě. Mezi taktické jaderné zbraně se počítají ty, které jsou navrženy k použití na bitevním poli, nikoli zbraně pro "frontální útok" na cizí zemi. Jsou to například rakety krátkého doletu, jaderné bomby či jaderná dělostřelecká munice.

Američané mají na území spojeneckých zemí v Evropě rozmístěny dvě stovky taktických jaderných zbraní. Jsou na základnách v Belgii, Itálii, Nizozemsku, Německu a Turecku. Německá vláda dala v lednu najevo, že chce se spojenci o stažení nukleárních zbraní ze svého území vyjednávat. Šéf české diplomacie Jan Kohout ještě před začátkem schůzky v Tallinnu upozornil, že česká vláda stažení jaderných zbraní z evropských států nepodpoří. Stejné stanovisko zastávají vlády zemí z někdejší Varšavské smlouvy a z pobaltských států.

Belgie, Lucembursko, Nizozemsko a Norsko naopak podpořily německý návrh, aby NATO projednalo další existenci jaderných zbraní na starém kontinentu. Aliance by měla o dalším osudu nukleární munice rozhodnout do listopadového summitu v Lisabonu, kde se chystá přijmout novou strategii.

Rasmussen na úvod schůzky v Tallinnu navrhl, aby NATO projednalo také to, jak bude financovat své mise. Zatím každý stát hradil náklady na rozmístění svých vojáků a zbraní ze svého rozpočtu. Příště by však podle něj měla být hrazena část těchto výdajů ze společného rozpočtu. "Společný fond našich aktivit představuje méně než půl procenta zbrojních rozpočtů osmadvaceti států," řekl. "Myslím si, že nastal čas pro kolektivní řešení."