Řecko požádalo o finanční pomoc. Jaké jsou ohlasy?

Řecká vláda požádala v pátek o aktivaci mezinárodní pomoci, na které se v březnu předběžně dohodla s ostatními členy eurozóny a MMF. Řecko se chce vymanit z těžké dluhové krize, kvůli níž mu hrozí státní bankrot, a úroky z řeckých dluhopisů rostou na stále nová maxima. Pomoc pro Atény může dosáhnout až 45 miliard eur (více než bilion korun) a její podmínky se nyní dojednávají.

Ministr financí USA vyzval k rychlému jednání o pomoci Řecku

Americký ministr financí Timothy Geithner vyzval Řecko, Evropu a Mezinárodní měnový fond (MMF), aby pro Řecko rychle připravily balík finanční pomoci.

Peníze se mají vázat na reformu řeckých financí. Geithner také uvedl, že ho známky vývoje kolem řešení řeckého problému těší.
Ministr připustil, že se skupina G20 v pátek nedohodla na návrhu, zda zavést bankám nové daně, z nichž by se platila jejich případná záchrana. Proti návrhu je například Kanada, která prošla finanční krizí relativně nedotčena díky své přísnější regulaci odvětví.

WSJ: Pomoc Řecku by nic nevyřešila a byla by morálním hazardem

Proti pomoci zadluženému Řecku se v redakčním komentáři vyslovil americký list The Wall Street Journal (WSJ). Podle něj by vyplacení této částky problémové zemi nic nevyřešilo, a navíc by šlo o morální hazard jak pro Řecko, tak pro země poskytující pomoc i pro budoucnost celé skupiny států používajících euro.

Případná pomoc by také podle něj měla nežádoucí důsledky pro celou eurozónu. Její členové, kteří by na pomoc Řecku měli vydat kolem 30 miliard eur, se sami potýkají se zadlužením. A pokud se Athénám dostane pomoci, trhy si z toho vyvodí, že eurozóna pomůže i podobně problémovému Portugalsku a Španělsku. "Ani Němci nemají tolik peněz," podotkl The Wall Street Journal.

Deník přitom odmítá názor německého ministra financí Wolfganga Schäubleho, že bankrot Řecka nelze dopustit, protože by měl pro eurozónu stejné důsledky jako pád Lehman Brothers pro finanční sektor. Bankrot této americké banky a následující panika spustily světovou finanční krizi.

"Řecko ale není Lehman, byť by se jím mohlo stát, pokud EU jeho problémy s dluhy nebudou řešit tiskovými zprávami a finanční pomocí," podotkl americký deník. Dodal, že Řecko představuje jenom dvě procenta HDP eurozóny. Restrukturalizace jeho dluhu by evropským bankám přinesla ztráty, ale ne katastrofální. To ale prý neplatí pro případ, kdyby se panika přenesla i na Španělsko a Portugalsko.
"Pro EU je mnohem lepší, kdyby celé věci nyní udělala konec, přinutila Řecko a jeho dlužníky, aby si vypili kalich hořkosti, a dala najevo trhům, že nemohou počítat se sérií záchranných kroků," uvedl The Wall Street Jounal. Skutečným rizikem je podle něj pokračování současného stavu, kdy si Řecko myslí, že může být marnotratné, a věřitelé mu půjčují, aniž by se báli ztrát.
Podle deníku The New York Times (NYT) by Evropská unie a Mezinárodní měnový fond Řecku pomoci měli. Podotýká ale, že požadovaná pomoc nemusí být dostatečná. EU a MMF by proto po jejím poskytnutí měli začít s Řeckem jednat o další, ještě větší pomoci.
Podle NYT by se tak obnovila důvěra investorů a klesly vysoké úroky, které nyní požadují za financování řeckého dluhu. "I když někteří ekonomové věří, že by pak Řecko muselo i tak restrukturalizovat svůj dluh, mělo by prostor na vyjednání podmínek," uvedl deník.

V britském tisku je celá záležitost odsunuta stranou místní předvolební kampaní. The Guardian napsal, že jde o "bezprecedentní žádost" o mezinárodní pomoc. Deník The Times zdůraznil, že jde o první takovou žádost od člena eurozóny, která prověří stabilitu eura i soudržnost zemí eurozóny.
Řecké žádosti věnovaly redakční komentář jen Financial Times.

FT: MMF musí stanovit Řecku jasné podmínky a trvat na nich
Za odvážné a správné označuje dnes britský list Financial Times (FT) rozhodnutí řecké vlády obrátit se o pomoc na Mezinárodní měnový fond (MMF) a Evropskou unii. Podle listu by měl hrát hlavní roli MMF, který by měl určit jasné podmínky pro poskytnutí pomoci a nemilosrdně je vymáhat. Stejně tak je podle ekonomického listu celá krize velkou politickou zkouškou pro Evropu, která musí prokázat větší dospělost.