Váleční psi skáčou s padákem, dříve ničili tanky

Psi slouží v lidských armádách odnepaměti. Dnes však mají mnohem širší využití než kdy dříve.

V současné době se psi uplatňují hlavně při stopování, hlídání a také u speciálních jednotek. Mají je ve “výzbroji“ například britští komandos, kteří s nimi dokonce umí skákat z letadel. Britská armáda má v současné době 200 psích vojáků, nejčastěji labradorů. Speciálním jednotkám pomáhají při průchodu zaminovanou krajinou – výbušniny dokáží vyčenichat na vzdálenost několika metrů.

Ale historie psích vojáků sahá mnohem hlouběji do minulosti...

Váleční psi s faraony

Válečné psy používala už většina starověkých národů. Egypťané, Řekové, Peršané i Římané. Ti obdivovali a šlechtili plemeno molossus. A právě mezi molossy a britskými mastify probíhaly největší psí bitvy starověku. Podle historiků v těchto bojích mastifové římská plemena jasně předčili. Už tehdy měli váleční psi i vlastní výzbroj – nejčastěji ochranné kovové obojky, často i s ostny nebo bodci. Někteří, výjimečně silní psi měli dokonce jakási drátěná brnění. Římané dokonce připravovali zvláštní jednotky, které se skládaly pouze ze psů.

Molossy použil ve válečných taženích také nechvalně proslulý Atilla, přezdívaný Bič boží. Psi se objevovali i ve středověkých armádách – například španělští conquistadoři je využívali proti indiánským kmenům. Irští vlkodavové zase doprovázeli normanské jezdce. Psi byli velmi uznávaní, protože dokázali bez potíží strhnout k zemi i silně ozbrojeného rytíře. Doboví kronikáři tvrdili, že i na toho nejlépe obrněného jezdce stačí jen dva silní psi. Jejich psovod pak jezdce sraženého k zemi dorazil…

Zdroj: oficiální zdroj

Psy měl ve svém vojsku i Napoleon, Bismarck a také obě strany v americké občanské válce.

První světová

Za první světové války psy využívala hlavně německá armáda. Sloužili v mnoha rolích, kromě hlídek a pátrání také často tahali vozíky s municí, případně ji přepravovali sami na svém těle. Německá spojovatelská služba je zase cvičila k tomu, aby přepravovali zprávy v zákopech. Poměrně kuriózním prodloužením vzdálenosti, na jakou se dalo komunikovat, byli poštovní psi, kteří ve speciálních kapsách nosili poštovní holuby. Války se zúčastnilo nejméně 35 tisíc vycvičených vojenských psů. Občas psi museli nosit i plynové masky, Německo pro poraněné psí hrdiny dokonce zřídilo dva specializované lazarety.

Druhá světová

Zkušenosti z 1. světové války se zúročily i v dalším světovém konfliktu. Za druhé světové války se psi používali ke stejným účelům jako dříve, ale kromě toho se dostali do blízkosti výbušnin. Často se využívali k odjišťování min, ale v Sovětském svazu vymysleli i speciální protitanková psí komanda. V útvaru Moskevská lovecká rota vycvičili 108 psů různých plemen, aby nosili na zádech silnou výbušninu zakončenou deseticentimetrovou dřevenou tyčkou. Když s ní pes zalezl pod tank, tyč se zlomila a nálož explodovala.

Psi se cvičili tak, že se na cvičné tanky připevňovaly kusy masa – pes si tak vytvořil spojení žrádlo-tank a v boji se k obrněncům vrhal, aby od nich dostal najíst. Bohužel pro Sověty se však psi vrhali i pod vlastní tanky a příliš se tedy neosvědčili. Němci se navíc naučili čistit prostor před tanky pomocí plamenometů a vyděšení psí minonosiči před ohněm prchali k vlastním jednotkám…