Rusové a Norové uzavřeli dohodu, ve které si rozdělili naleziště ropy a plynu

Rusko a Norsko ukončily čtyřicetiletý spor o hranice v Barentsově moři a Severním ledovém oceánu, které procházejí oblastí bohatých nalezišť ropy a plynu.

O tématu, které dlouho vyvolávalo napětí ve vztazích mezi Ruskem a Norskem, jednal v úterý v Oslo ruský prezident Dmitrij Medveděv s norským premiérem Jensem Stoltenbergem. Výsledkem jejich rozhovoru je společné memorandum, které vyřešilo spor o 173 000 metrů čtverečních mořského prostoru.

Podle Stoltenberga to byla vůbec „nejdůležitější otázka mezi Ruskem a Norskem“. Zástupci obou delegací kromě toho podepsali několik dalších smluv týkajících se energetiky, justice a školství. Vyjádřili předpoklad, že by v nejbližší době mohla být zrušena víza pro obyvatele pohraničních oblastí Ruska a Norska.

PSALI JSME:

Medveděv jedná v Oslu o územích v Barentsově moři

Norsko není jedinou zemí, se kterou Rusové vedou spory o Arktidu. Právní nárok na část arktického území se pokouší získat kromě Ruska a Norska také Spojené státy, Kanada a Dánsko. Právě Dánsko je další zastávkou Medveděvova severského turné. Prezident tam odlétá dnes odpoledne.

Z ruského vedení nebyl nikdo v Kodani od dob Nikity Chruščova, který tam přiletěl v roce 1964. Rusko si nárokuje vekou část Arktidy. Tvrdí, že je pokračováním jeho kontinentálního šelfu. V roce 2007 poslalo na dno oceánu na severním pólu miniponorku, která tam umístila ruskou vlajku. Loni v březnu Rusové oznámili, že chtějí do roku 2020 vybudovat v Arktidě stálé vojenské posádky.