Pan primář je profesionál

Osobní poznatek k nemocnici, kde v pacientce zanechali špachtli.

V neděli 4.4. na Boží hod velikonoční ráno odjela moje dcera do nemocnice v Ivančicích. Byla domluvena se svým strýcem dr. Soukalem na příjmu na porodnické oddělení. No ano, možná se vám ve spojení města a jména pana doktora vybaví nedávná kauza, která tedy ještě uzavřená není, ale média si už k tomu řekla své dost nahlas.

Pro ty, kteří tápou v nevědomosti malé připomenutí: v únoru se veřejnost dozvěděla o zapomenuté „špachtli“ v těle pacientky. Nebudu se rozepisovat ani vysvětlovat, jak se něco takového může stát. Prostě může a stalo se. V každém případě tehdy pan primář podal rezignaci, neboť si byl vědom odpovědnosti z titulu své funkce. (To se v politice zatím nevidí). Pan hejtman Hašek to kvitoval s radostí – viník byl potrestán…No on to viník nebyl, ale hlava padla, hejtman je hrdina…

Ale zpět k mé dceři. Byla jsem s ní na pokoji, povídala jsem si s ní, rozptylovala ji, ale bylo vidět, že už ji bolest zmáhá a na nic nemá náladu. Po 18 hod. odešla na porodní sál a já zůstala v pokoji sama. Čekám na jejím pokoji už hodinu a píšu tyto řádky.

Teď už je pondělí večer, mnoho mých blízkých má za sebou těžký den, a jeden človíček přibyl.

Ale navážu tam, kde jsem skončila (před kurzívou), nebudu popisná, přestože toho bylo moc.

A pak na pokoj přišla porodní asistentka, aby mně sdělila, že dcera už zůstane na předporodním sále. Porodní bolesti, monitorování miminka, podpora maminky. Ale mrňouskovi se nechce. Kontrakce přestávají a v pozdních večerních hodinách se všichni zúčastnění dohodli na dalším řešení až druhý den ráno.

Pondělí velikonoční 5.4. (noc za nic nestála) ráno je rozhodnuto o porodu císařským řezem. Pro mnoho celebrit jediné řešení. Dcera je krátce v rozpacích, ale věří. V devět hodin je vše připraveno, v 9:15 se narodila moje vnučka Nicolka. Ještě skoro hodinu trvá, než doktor zašije pět vrstev po řezu. Maminka má lokální znecitlivení, a je vidět, že to pro ni není procházka růžovou zahradou. A nebude ani následující dny. Ale holčička se má čile k světu. Po prvotním ošetřením pediatričkou jsou registrovány míry: váha-3,45 kg a délka 48 cm.  Pak je umístěna na chvilku do tepla inkubátoru. Alespoň krátce se s ní musíme potěšit, je krásná. Jde z ruky tatínka do postýlky k mamince a do ruky babičky.

Moc děkujeme všem, kteří se svojí prací a péči na tomto, z mého hlediska dvoudenním zážitku, podíleli. Pro ně je to jeden všední, běžný úkon, kterých je za týden, měsíc a roky spousty. Každé pochybení ale může mít až tragické následky. K aféře stačí i opomenutí jednoho z týmu, bohudíky se šťastným koncem, avšak pečlivě mediálně publikováno.

Mnoho pacientek, které pan primář za patnáct let svého působení na porodním odd. ivančické nemocnice vyšetřoval, ošetřoval, operoval, posílá petice na jeho podporu. Sice nic neřeší, ale potěší. Jsem jedna z nich – má i moji podporu.

P.S.

Teď už je jasné, že podporu měl všeobecně velkou, místo primáře 22.4. obhájil.