Evropští optici pracují na novém projektu. Chtějí laserem vyvolat déšť.
Zatímco některé domorodé pralesní kmeny stále věří v přivolání deště pomocí speciálních obřadů a tanců, Evropané představili zcela nový způsob.
Zasáhnou při něm nebe laserovým světlem a pak už jen čekají, než začne pršet.
Fyzici Jérôme Kasparian z Ženevské univerzity ve Švýcarsku a Philipp Rohwetter z berlínské Free University se snažili nalézt cestu, jak vyvolat nad vyprahlou krajinou déšť.
| Jak na déšť pod bičem jodidu stříbrného |
| Krystalová struktura jodidu stříbrného (AgI) je podobná struktuře ledu. To umožňuje vyvolávat mrznutí (heterogenní nukleaci) při zakládání oblaků za účelem umělého vyvolání deště. |
| Pro tento účel se spotřebuje zhruba 50 tun AgI ročně, z toho při každém takovém experimentu 10 až 50 gramů, uvádí server wikipedia.cz. |
Dnes se výjimečně k tomuto účelu používají krystalky jodidu stříbrného, kterými se z letadla popráší bouřkové mraky. Ekologové ale mají obavy o osud přírody, na kterou se poté částice snesou.
V Číně, která pořádala minulé letní olympijské hry, si ale se spadem v podobě AgI hlavu nelámali. K zásahu proti možným dešťovým mrakům, které by mohly narušit průběh olympiády, tak byla připravena letadla a prý i rakety napěchované právě touto sloučeninou.
Laserové výšlehy vyvolávající déšť jsou hlediska ekologů mnohem přijatelnějším řešením. Nezatěžují tolik okolní přírodu nežádoucími chemikáliemi. Druhá otázka však je, zda laserové výboje nenaruší přirozený koloběh vody v atmosféře, ale to zatím nikdo neřeší...
První testy už předloni
Vědci učinili první pokusy už v roce 2008, kdy do bouřkových mraků pálili vysoce výkonným "Teramobile" laserem. Výsledkem však nebyl déšť, ale elektrický výboj.
Dnes proběhla většina zkoušek v laboratoři. Fyzici použili místnosti s vlhkostí vzduchu kolem 230 procent, který nažhavili infračerveným laserem.
Zjistili přitom, že laserové světlo spustilo okamžitý déšť s kapkami o průměru 50 mikrometrů. Vytvořily se dokonce miniaturní mraky, který byly vidět pouhým okem. O chvíli později kapičky zkondenzovaly do ještě větších 80 mikrometrových útvarů.
Tým později zkoušel techniku rovněž v Berlíně na noční obloze při různé vlhkosti vzduchu. Ukázalo se přitom, že se nevytvořily žádné kapky, pokud byla vlhkost vzduchu příliš nízká. Za ideálního stavu však podle vědců mírně pršelo, oblaka alepouhým okem vidět nebyla.
Kasparian dodal, že je před fyziky stále dlouhá cesta. Optici by rádi laserovým světlem ovlivňovali větší objem oblohy. Rovněž zjišťují, jaká vlnová délka a jak dlouhý laserový pulz vyvolá při různých podmínkách co největší dešťové srážky.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz