Po Velkém třesku vyhrála hmota nad antihmotou. Fyzici tuší, proč

Zdroj: Oficiální zdroj

Vědci nejspíš nalezli odpověď na otázku, proč po Velkém třesku nezanikl v obřím výbuchu celý vesmír.

Na počátku kosmu totiž mělo vzniknout stejné množství hmoty jako antihmoty, která by se vzájemně zničila. Nové pokusy však ukázaly na zásadní odlišnosti mezi normální hmotou a jejím protějškem. Díky tomu existuje například naše Sluneční soustava.

Vědci z Fermiho národní laboratoře z týmu DZero při dlouhodobém pozorování opětovně potvrdili tvrzení, že normální hmota a její opak, tedy antihmota, není zrcadlově symetrická. Zjednodušeně řečeno to znamená, že částice z našeho světa, která se na sebe "dívá" do zrcadla, nevypadá jako antičástice s "převrácenými" stranami.

Zdroj: Oficiální zdroj

Na pokusu blíže popsat vzájemnou nesymetričnost hmoty a antihmoty se podílel mezinárodní tým 500 fyziků. Přestože vědci už v minulých dekádách pozorovali určité způsoby narušení symetrie (tzv. CP narušení), bylo zřejmé, že je tento vliv velmi malý k tomu, aby vysvětlil převažování hmoty nad antihmotou ve známém vesmíru.

Dnes zjistili, že při rozpadu určitých částic, při němž vzniká jak hmota, tak antihmota, se tvoří o jedno procento více běžné hmoty. To by podle fyziků mohlo vysvětlovat stav současného vesmíru.

"Mnozí z nás měli husí kůži, když jsme viděli výsledek pokusů," uvedl zástupce skupiny DZero Stefan Soldner-Rembold. "Věděli jsme, že vidíme něco za tím, co bylo dříve pozorováno a co současné teorie mohou popsat," dodal Soldner-Rembold.

Vědci k pokusům využili urychlovače částic Tevatron v laboratořích Fermilab. Tevatron rovněž pátrá po tajemném Higgsově bossonu, který se snaží nalézt také evropský urychlovač CERNu.