Neobvyklá muzea: prohlédněte si expozici vodky, penisů i žmolků z pupíku

Aktualizováno 12:12, 24. 5. 2010 24. 5. 2010, 00:00

Obrazy? Sochy? Fotografie? Kdepak, v muzeích vás mohou potkat zábavnější věci. Třeba záchodová prkénka.

Nepochybně už jste někdy v nějakém muzeu byli, takže dobře víte, jak to tam vypadá. Davy návštěvníků tiše proudí od exponátu k exponátu a v nábožné úctě si prohlížejí zaprášené předměty, plastiky, fotografie či obrazy. Je to pěkné, člověk pozná historii i současnost, ale přesto přese všechno se nemůžete zbavit pocitu, že to nemá šmrnc.

Naštěstí jsou na světě lidé, kteří spravují muzea sice malinká (nezřídka jen ve své garáži), ale zato neskutečně originální a zajímavá. No řekněte sami – není výstava žmolků z pupku nebo scenérie "Poslední večeře Páně" sestavená z mrtvých švábů stokrát zajímavější než Mona Lisa v Louvru? Její podobu už stejně dobře znáte z jiných zdrojů. Zato apoštol Pavel Šváb, to je jiné kafčo.

ČTĚTE TAKÉ:

Největší sbírka pytlíků na nevolnost je v Plzni

Muzeum, kde se čerti žení

Našlapujte opatrně

V Afghánistánu se už desítky let bojuje s obrovskou zaminovanosti. Celá polovina položených min ještě dosud nebyla objevena a vyzvednuta. Není tedy divu, že právě v Afghánském Kábulu můžeme najít Muzeum min. Vedle sebe tam můžete spatřit podomácku zdrátované miny z hrnců i elektronicky naváděné samovrtné miny americké provenience. Nechybí ani někdejší československá produkce. Do muzea chodí především turisté, ale také se tu vzdělávají noví hledači min, kteří se podílejí na odminovávání země.

Vlasy nejsou jen muzikál

Účesům je věnováno nejedno muzeum, stejně jako natáčkám, kulmám a dalším zkrášlovacím nástrojům. Ale malé muzeum Leily Cohoonové z Missouri je věnováno skutečně jen vlasům a produktům vyrobeným z lidských vlasů. Vystaveny jsou vlasové prsteny či náhrdelníky, hodinkové řetízky, pohlednice s nalepenými motivy z vlasů nebo generační věnečky – což je místní zvláštnost. Rodiny si z kadeří všech členů nechaly uvít speciální věnec, které pak s každou generací dále rozšiřovaly.

Zdroj: oddee.com

Prohlédněte si a ochutnejte

Michael Bohdan z Texasu ví, jak lidem zpříjemnit pohled na všelijakou havěť, žoužel a breberky. Stačí vzít švába, obléknout mu kostým Elvise Presleyho a hned je brouk centrem pozornosti. A takových švábů je v Michaelově muzeu k vidění spousta. Scény z rodinné dovolené se surfujícími šváby, švábí erotická scénka nebo, jak už bylo zmíněno v úvodu, výjev Poslední večeře Páně, kde se hodování účastnilo třináctero švaboštolů. "Bohužel, tento výjev nám z muzea někdo odnesl, budu ho muset vyrobit znovu," omlouvá se Bohdan. Ale když už není Večeře, nabízí alespoň něco k zakousnutí. Pečené švábí larvy. "Jsou vynikající. Chutnají hlavně dětem, dospělí se na to tváří všelijak a většinou nenajdou odvahu," směje se Michael Bohdan.

Zdroj: oddee.com

Švábi jsou pro děcka, chlapi si vypijou

Ruský národní nápoj si také zasloužil hned několik muzeí. Slavné muzeum vodky se přesunulo z Petrohradu do Moskvy. Seznamuje návštěvníky se stovkami různých druhů vodek, s technologiemi výroby a také s různými lahvemi. Ta nejstarší plná je z roku 1862 a prý o ni měl velký zájem sám Stalin. Naštěstí zemřel dříve, než si stačil přihnout, takže vzácný exponát dlí nadále v muzeu.

PSALI JSME:

V Rusku otevřeli muzeum vodky

Záchod tu nenajdete

Bývalý instalatér Barney Smith se celý život živil opravováním protékajících záchodů. Viděl více záchodových prkýnek než jakýkoliv jiný smrtelník a tak se rozhodl, že si z toho na stará kolena udělá živnost. Ve svém muzeu představuje přes 660 záchodových prkének s nejrůznějšími motivy. Některá jsou věnovaná historickým událostem, jiná jsou zase třeskutě vtipná. "Jednou jsem dostal žihadlo od jednoho sršně. Tak jsem se rozhodl, že na jedno prkénko nalepím mrtvé sršně a zaliju je průhledným plastem. Myslím, že se každý vždy několikrát přesvědčí, zda je povrch opravdu hladký, než na něj usedne," potutelně se usmívá pan Smith.

Zdroj: oddee.com

Muzeum je provozováno v garáži a návštěvu si musíte s panem Smithem předem dohodnout. A připravte se i na velký paradox – ačkoli bude všude kolem vás toaletní tématika, WC v tomto muzeu k dispozici není.

Budete dárcem?

Na štědrého dárce čeká Islandské muzeum falologie. Vystavuje největší sbírku savčích penisů na světě. Lachtaní, tulení či velrybí penisy se tu hrdě tyčí do prostoru a potkáte tu penis každého tvora, který žije na Islandu nebo v blízkém okolí. Až na jeden druh a proto jsme tu psali o štědrém dárci. Lidský penis tu pořád ještě chybí. Takže pokud máte sklony k posmrtnému exhibicionismu, budete tam vítán.

Zdroj: oddee.com

Muzeum pro smažky

Máte rádi smažené hranolky? Tak to zamiřte do Belgie. V Bruggách najdete největší hranolkové muzeum na světě. Není divu. Právě v Belgii tento bramborový pokrm vznikl a "french fries" se jim říká jen proto, že za války nabízeli hranolky Američanům právě francouzsky hovořící Belgičané. Kompletní historii této smažené pochoutky, ze které se dále vyvinuly i oblíbené krokety a chipsy, vám vysvětlí majitel muzea Cédric van Belle.

Od lahůdky k nechutnostem

Už to vypadalo, že skončíme naše povídání u náramné dobroty. Ale to nás neznáte. Od zlatavých křupavých hranolků totiž skočíme do velikého hnusu: muzea žmolků z pupíku. Tedy ono to vlastně není muzeum jako takové. Jde o tři lahvičky, do nichž Graham Barker každé ráno už od roku 1984 sbírá materiál, který se mu usadil v pupíku. Sbírku je možno vidět na internetu a dostala se i do Guinessovy knihy rekordů.

Zdroj: oddee.com

Do té by se rád dostal i jeden mladý německý sběratel z Berlína, který do speciální nádoby sbírá svůj ušní maz. "Začal jsem ale relativně nedávno, takže musím trpělivě sbírat mnoho let, než se budu moci ucházet o zápis do Guinessovky," přiznává.

ČTĚTE TAKÉ:
Muzeum socialismu láká na trabanty a papaláše
Muzeum smrti: popravení vrahové, embrya a kusy těl. VIDEO

tn.cz / scx